Na Bělehrad! Rusové našli i v protiruské Evropě útočiště, do Srbska jich přišlo sto tisíc
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu mnoho Rusů opustilo svůj domov a hledalo útočiště ve světě. Míst, kde by je ve velké míře protikremelsky naladěný svět přijal, není zase tak mnoho. Ti movitější ve velkém zamířili do Dubaje, mnozí další našli konečně nové působiště i v Evropě. Do srbského Bělehradu s 1,4 miliony obyvatel jich po únorovém začátku invaze až dosud zavítalo na sto tisíc – a mnozí z nich se nyní rozhodli v Srbsku zůstat a shánějí trvalé bydliště a práci, napsal server Bloomberg.
Bělehradská právnička Tijana Vujovičová, která se specializuje na imigraci, říká, že na další den má v diáři pět schůzek s potenciálními klienty. Čtyři z nich jsou Rusové. Vujovičová zajišťuje lidem úřední věci a propojuje je s realitními makléři ve městě, které se od invaze prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu před osmi měsíci v tichosti proměnilo v útočiště pro sto tisíc Rusů, uvedla agentura Bloomberg.
Podnikatel Oleg Tiňkov oznámil, že se rozhodl kvůli odporu proti válce na Ukrajině zřeknout ruského občanství. Vyzval další podnikatele, aby ho následovali. Příslušný dokument zveřejnil na sociální síti.
Nenávidím Putinovo Rusko, vracím pas, připojte se, napsal ruský magnát
Leaders
Nově příchozí Rusové začali od února v Bělehradu nacházet práci, zaregistrovali zde více než dva tisíce firem a dokonce začali být aktivní na trhu s nemovitostmi. V důsledku Putinovy vojenské mobilizace občanů v září se nyní Rusové snaží zařídit si pobyt v hlavním městě Srbska s dlouhodobějším horizontem. „Na začátku války všichni klienti požadovali pronájem,” řekla Vujovičová, která odhaduje, že letos již jednala s nejméně 500 Rusy. „V posledních měsících jsem od nich ale dostala spoustu žádostí o koupi nemovitosti, nejen kvůli získání trvalého pobytu, ale i trvalého bydlení,” řekla agentuře Bloomberg.
Rusové přišli podle Vujovičové ve třech vlnách. „Nejprve to byli většinou profesionálové nebo bohatí jednotlivci, kteří přesouvali své podniky, aby unikli sankcím. Pak přes léto rodiny a nyní – největší vlna – od doby, kdy Putin nařídil zemi mobilizovat,“ podotkla.
Hluboké kořeny proruských nálad
Putinovy pokračující útoky na Ukrajinu způsobily, že vztahy Srbska s Ruskem začaly být čím dál více nepohodlnější. Lídři Evropské unie, do které chce Srbsko přece jen vstoupit, varovali prezidenta Aleksandara Vučiče, že jeho země se musí rozhodnout, na které straně stojí, protože se odmítá připojit k unijním sankcím proti Moskvě. Ale kořeny proruských – ne-li přímo proputinovských – nálad jsou v Bělehradě hodně hluboko, podotkl Bloomberg.
První skupiny mužů povolaných v rámci ruské částečné mobilizace začaly přijíždět na vojenské základny, uvedla ve své pravidelné zprávě britská vojenská rozvědka. Mezitím z Ruska uprchlo od středečního vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů. 
Rusové prchají před mobilizací. Ti, co zůstali, nemají žádné zkušenosti
Politika
Velká část Evropy přijala ruské aristokraty a intelektuály na útěku před bolševickou revolucí v roce 1917, ale o sto let později ti, kteří unikají z politiky své vlasti, mají v Evropě jen málo možností. Srbsko však umožňuje Rusům vstup do země bez víz na prvních 30 dní a jeho národní letecká společnost udržovala linky do Moskvy a dalších tří ruských měst.
Přítomnosti Ruska v Bělehradě je těžké si nevšimnout. Jednou z pamětihodností celého města je secesní Hotel Moskva, zatímco kulturní centrum Ruski Dom neboli Ruský dům je hned vedle. Ruský energetický gigant Gazprom, jehož přerušování dodávek ztěžuje situaci v zemích EU před nadcházející zimou, sponzoruje nejúspěšnější fotbalový tým země Crvenou zvezdu (neboli Rudou hvězdu) Bělehrad.
Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na novém balíku sankcí vyvolaných pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví EU. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu. EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel, dřevo či cigarety. Na sankční seznam přibudou více než tři desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ve čtvrtek poté, co je písemně schválí členské státy. Rusko takový postup kritizuje.
EU stupňuje sankce proti Rusku. Zavede strop na cenu ropy
Politika
Tyto vazby mají dlouhou historii. Srbsko obnovilo svůj vztah s Ruskem v 90. letech během krvavého rozpadu Jugoslávie, kdy části tehdejší federace získaly nezávislost s podporou Západu. Pokusy Slobodana Miloševiče zpochybnit to válečným násilím vyvolaly sankce EU a světa a politickou izolaci. Srbové proto hledali podporu na východě a získali ji z ruské strany během bombardování NATO v roce 1999 s cílem ukončit konflikt v Kosovu.
V co-workingových centrech zní jen ruština
Rusové, kteří nedávno do Srbska přišli, jsou rádi, že našli tak přívětivé místo. Třiatřicetiletý Michail Koroštikov byl vedoucím mezinárodní spolupráce ESG ve Sberbank v Moskvě. Novou práci si začal hledat už 25. února, den poté, co Rusko napadlo Ukrajinu – a v tom samém týdnu se začal pilně učit srbsky.
Srbští představitelé působící v kosovských institucích opustí své funkce, pokud budou dále pronásledováni. V mimořádném prohlášení k národu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Podle něj by se o bezpečnost kosovských Srbů měla postarat Severoatlantická aliance, v opačném případě tak učiní Srbsko.
Napětí mezi Srbskem a Kosovem zesiluje. NATO uvažuje o posílení tamní mise
Politika
„Získat novou pozici v Bělehradě ale nebylo snadné, protože najmout Rusa se najednou nevyplatilo riskovat,“ řekl Bloombergu Koroštikov, jehož manželka je Srbka. Do Bělehradu přijel v červnu a nyní na dálku pracuje pro nevládní organizaci zabývající se změnami klimatu se sídlem ve Spojeném království. „Pokud zajdete do nějakého co-workingového prostoru, uslyšíte pouze ruštinu,” říká.
Společnost WeShare se sídlem v Bělehradě, která spravuje společné co-workingové kancelářské prostory v nablýskané budově přímo naproti budově srbského parlamentu, získala od začátku války na Ukrajině 60 nových ruských zákazníků. Před konfliktem jich bylo jen několik. „Mnozí využívají naše služby, ať už fyzicky využívají kancelářský prostor, nebo jen adresu,“ řekl zakladatel a majitel společnosti Leon Pantelič. „Vidím ohromující nárůst poptávky, každý týden dostáváme sedm až osm nových zakázek,” řekl.
Ruský prezident Vladimir Putin se při vedení války na Ukrajině dopustil strategických chyb, a to i proto, že jeho vedení je prakticky neomezené. V projevu to dnes podle britských médií uvede ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming. Navzdory masivním pondělním útokům na ukrajinská města podle něj ruským silám chybí munice i zásoby, a Ukrajincům se daří zvrátit počáteční úspěchy Moskvy. 
Putin podle šéfa britských zpravodajců dělá chyby, jeho jednotky jsou vyčerpané
Politika
