Rusové nesmí v Česku k majetku za miliardu. Vláda chystá vlastní sankční seznam
Česko dosud zmrazilo ruský majetek v zemi za téměř miliardu korun. V České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je podle ministra do budoucna ve hře i jeho konfiskace. Státy EU dosud zmrazily kvůli válce na Ukrajině majetek za 37 miliard eur (asi 902 miliard korun). Unie podle eurokomisařky Věry Jourové plánuje posílit mandát justiční agentury Eurojust pro vyšetřování zločinů na Ukrajině.
Zmrazování ruského majetku je součástí sankcí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Se zmrazeným majetkem jeho majitelé nemohou nakládat. Do budoucna je ve hře i jeho propadnutí, což je možné v případě propojení majitelů s ruským režimem a podporou ruské agrese na Ukrajině, doporučil eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Česká vláda podle Stanjury možnosti konfiskace zmrazeného majetku prověřuje, jednou z možností je i přijetí zvláštních zákonů.
Donbas vznikl jako východní Klondike – lidé se tam stěhovali za těžkou prací a výdělky. Živil kus ruského impéria i Sovětského svazu. Pro Ukrajinu byl průmyslovým těžištěm. 
Ocelové srdce Donbas. Proč ho Rusko tak chce a Ukrajinci ho nechtějí dát?
Názory
Praha chystá vlastní sankční seznam, který by postihoval podporovatele ruského režimu v tuzemsku nad rámec dosavadních sankcí EU. Podle ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna (za Piráty) už podobný seznam v zatím neschválené verzi existuje.
Mezi dosud zmrazeným ruským majetkem jsou podle Stanjury například i peníze jednoho z poslanců ruské Státní dumy, případně jeho rodiny. Kdyby se prokázalo propojení majitelů obstaveného majetku s ruskou agresí na Ukrajině, bylo by podle něj možné tyto peníze zabavit i na základě stávajících zákonů.
Již dříve Česká televize uvedla, že Finanční analytický úřad (FAÚ) předběžným opatřením zakázal nakládat s majetkem firmy, kterou řídí sankcionovaný Rus Alexander Pumpjanskij. Jde o budovu hotelu Westend v Mariánských Lázních na Chebsku (na snímku).
Ruský ropný gigant Lukoil vyzval již na začátku března k rychlému ukončení války na Ukrajině. Stal se tak prvním velkým ruským podnikem, který se proti ruské invazi na Ukrajinu postavil. Jeho šéf a jeden z nejbohatších Rusů Vagit Alekperov (na snímku vpravo) odvážný krok neustál a po více než měsíci od kritiky odstoupil z funkce.
Šéf ruského gigantu Lukoil kritizoval válku na Ukrajině. Už není šéfem
Zprávy z firem
Podle Šalomouna je v současné době prioritou přijetí tuzemského takzvaného Magnitského zákona, který by uvaloval sankce na ruské činitele odpovědné za podporu válečných zločinů. Ten by měl fungovat na základě připravovaného sankčního seznamu. Řešit by podle Šalomouna měl především další zmrazování majetku, nikoli zatím jeho konfiskaci.
Vláda by se jeho návrhem měla zabývat do konce května. Šalomoun naopak zatím nechce jít cestou ústavního zákona, který by podle ministra byl pro případné konfiskace nutný. Pro přijetí ústavního zákona, který doplňuje nebo mění ústavu, je potřeba takzvaná kvalifikovaná většina tří pětin poslanců i senátorů.
Šalomoun v této souvislosti podotkl, že je do budoucna možné přijetí legislativy ke konfiskacím na unijní úrovni, kterou by poté bylo možné uplatňovat i v Česku.
Londýn rozšiřuje seznam sankcionovaných Rusů, nově na něm přibude i Ukrajinec, politik Viktor Medvedčuk, který je podezřelý z vlastizrady. Sankcím se nevyhne ani šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov.
Britové zmrazí majetek šéfa Lukoilu i ukrajinského politika podezřelého z vlastizrady
Politika
