Rusové od října zabrali na Ukrajině území o velikosti rozlohy Prahy
Ruské invazní síly od začátku svých ofenzivních operací loni v říjnu obsadily odhadem 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území, napsal ve své analýze bojů americký Institut pro studium války (ISW). To je přibližně jako rozloha Prahy, která se rozkládá na zhruba 496 kilometrech čtverečních.
Analytici institutu zároveň upozorňují, že ukrajinské armádě se teď sice daří bránit Rusům v dosažení významných taktických úspěchů podél frontové linie, ale pokračující zpoždění v americké vojenské pomoci pravděpodobně zvýší hrozbu ruského operačního úspěchu v budoucnu.
Ukrajinské ozbrojené síly podle ISW zpomalily tempo ruského postupu západně od východoukrajinského města Avdijivka poté, co ho Rusové v polovině února dobyli, a invazní armáda dosáhla pouze okrajových taktických zisků v jiných částech Ukrajiny.
Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters. Ruský prezident také vyvrátil, že by Rusko zaútočilo na Polsko či Česko.
Putin: Zničíme každou stíhačku F-16, kterou Ukrajinci použijí. Jaké má plány s Českem?
Politika
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném rozhovoru na stanici CBS News hovořil o nedostatku munice a uvedl, že ukrajinská armáda sice stabilizovala situaci, ale není připravena bránit se další velké ruské ofenzivě, která se podle něj očekává v květnu nebo červnu.
Ruské síly budou pravděpodobně pokračovat v udržování tempa ofenzivních operací bez ohledu na obtížnější terénní podmínky, aby využily nedostatku materiálu u Ukrajinců před příchodem očekávané omezené západní pomoci, píše ISW. Zřejmě naráží na jev známý jako „rasputice“, kdy se půda v ukrajinských a ruských rovinách na jaře a na podzim mění v blátivý a bažinatý terén, což omezuje pohyb techniky.
ISW rovněž odhaduje, že Rusové od začátku své ofenzivy v říjnu loňského roku obsadili 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území. „Od 1. ledna do 28. března 2024 získaly ruské síly téměř o 100 kilometrů čtverečních území více než v posledních třech měsících roku 2023,“ uvádí institut, podle něhož jde o nepatrné zvýšení tempa postupu ruských sil.
„Příležitosti k využití slabých míst Ukrajiny se budou rozšiřovat s tím, jak bude přetrvávat nedostatek materiálu, a jak se bude Ukrajina dál potýkat s tím, jak řešit problémy s lidskými zdroji,“ upozorňuje ISW. Dostatečná a pravidelná západní bezpečnostní pomoc a vyřešení obtíží Ukrajiny s lidskými zdroji by Kyjevu poskytly možnost zabránit invazní armádě v dosažení byť jen okrajových zisků a šanci připravit se na vlastní protiofenzivu. Ukrajina v současné době řeší, jak mobilizovat více vojáků.
Ruský vyšetřovací výbor uvedl, že získal důkazy o vazbě mezi pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy a Ukrajinou. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně ukrajinští nacionalisté, napsala ruská agentura RIA Novost. USA v reakci uvedly, že za útok je odpovědný výhradně Islámský stát, prohlásil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.
Ruští vyšetřovatelé mají důkaz. Ukrajinci měli vazby na střelce z Moskvy, tvrdí
Politika
Další důležitou vojenskou pomoc od Spojených států Ukrajině blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů. Evropská unie loni přislíbila, že Ukrajině do března dodá milion kusů dělostřelecké munice, nicméně šéf unijní diplomacie Josep Borrell nedávno uvedl, že podle jeho očekávání se do března unie dostane přibližně na 52 procent svého cíle.
Asi 20 zemí se mezitím zapojilo do takzvané české iniciativy, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice zakoupené v zemích mimo EU. Podle zdrojů italského deníku Corriere della Sera by se první dodávky měly uskutečnit v dubnu.
