Rusové se zapojili do konfliktu na Blízkém východě. Začali vyzbrojovat Írán
Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.
Do Teheránu v pondělí přiletěl tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu, který podle NYT jednal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a také s náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bágherím.
Prohlubování vztahů
„Jsme připraveni na plnou spolupráci s Íránem v regionálních otázkách,“ řekl Šojgu v Teheránu podle íránských médií. Náčelník generálního štábu Bágherí uvedl, že rusko-íránské vztahy jsou „hluboké, dlouhodobé a strategické“ a za nové vlády se budou dál prohlubovat.
Vztahy Moskvy s Teheránem posílila rusko-ukrajinská válka po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Írán Rusku dodal mimo jiné útočné drony nebo dělostřeleckou munici.
Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Díf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Oznámila to izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dífovu smrt. 
Izraelská armáda potvrdila, že šéf vojenského křídla Hamásu je po smrti
Politika
V obavách z eskalace izraelsko-íránského konfliktu Teherán požádal Moskvu mimo jiné o moderní systémy protivzdušné obrany. Rusko má sice dlouhodobě dobré ekonomické a kulturní vztahy s Izraelem, kde žije velký počet ruských Židů, podle analytiků citovaných deníkem NYT si ale Moskva nemůže dovolit žádost Teheránu odmítnout vzhledem k tomu, že potřebuje íránské drony v bojích na Ukrajině.
Podle amerických a izraelských činitelů hrozí už velmi brzy odveta Íránu a jeho spojenců - libanonského hnutí Hizballáh, palestinského teroristického hnutí Hamás či jemenských šíitských povstalců vůči Izraeli. Minulý týden v úterý totiž Izrael zabil na předměstí Bejrútu vysokého vojenského činitele Hizballáhu Fuáda Šukra a ve středu byl v Teheránu zabit šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja, což zřejmě provedl rovněž Izrael.
Viceprezidentka Kamala Harrisová má větší šance porazit Donalda Trumpa, než měl před svým odstoupením Joe Biden. Dlouholetá politička by však měla nabídnout víc než to, že není Trump nebo že jí není osmdesát. Demokraté mají novou příležitost, ale klíčová bude kampaň.
Kamala Harrisová není charismatická vůdkyně, přesto může vyhrát
Leaders
Izrael vede od října válku v Pásmu Gazy proti Hamásu, který ji začal bezprecedentním teroristickým útokem na Izrael 7. října. Od té doby výrazně zesílilo také ostřelování Hizballáhu a izraelské armády přes společnou hranici a jemenští povstalci začali útočit na lodě v Rudém moři, které podle nich mají nějaký vztah k Izraeli.
Letos v dubnu Izrael poprvé přímo ze svého území zaútočil na Izrael, když na něj vyslal asi tři stovky raket a dronů, které se ale podařilo izraelské armádě odrazit s pomocí Spojených států, Británie, Francie, Kataru, Egypta, Jordánska, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu. Teherán útočil v odvetě za izraelský úder na konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo několik důstojníků íránských revolučních gard. Není jasné, zda nyní Izraeli pomohou všechny země, které to udělaly v dubnu. Egypt už podle některých zdrojů informoval Izrael, že tentokrát se na odražení íránského útoku podílet nebude.
