Rusové si oddychli. Litva končí s uzávěrou Kaliningradu
Litva zrušila zákaz železniční dopravy zboží podléhajícího sankcím Evropské unie do ruské Kaliningradské oblasti, která je na baltském pobřeží obklopena Polskem a Litvou. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na ruskou agenturu RIA Novosti.
Litva zakázala dopravu sankcionovaného zboží po železnici do Kaliningradu v červnu. Rozhořčila tak Rusko, které pohrozilo odvetnými opatřeními.
Evropská komise minulý týden uvedla, že přeprava zboží z Ruska do Kaliningradské oblasti je zakázána jen pro silniční, nikoli železniční dopravu. Dodala, že Litva by tak měla umožnit Rusku dodávat do Kaliningradské oblasti přes území EU beton, dřevo a alkohol. Litva následně sdělila, že se bude doporučením Evropské komise řídit.
Litevská státní železniční společnost nyní podle agentury RIA uvedla, že informovala zákazníky, že mohou opět dodávat zboží do Kaliningradu. Agentura TASS citovala představitele kaliningradské vlády, podle kterého by mělo do oblasti brzy dorazit 60 vagonů cementu.
Ruská exkláva Kaliningrad – známá do roku 1946 pod svým německým jménem Koenigsberg a pod českým názvem Královec – je mikrokosmem všeho, co se kdy v Evropě pokazilo. Není tedy divu, že tento pás země u Baltského moře se stal posledním bodem vzplanutí širšího konfliktu mezi Moskvou a Západem. Střet byl pravděpodobně nevyhnutelný. Kaliningrad jako zombie ze hřbitova minulých evropských sporů znovu povstal, aby rozséval neshody, míní komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.
Kaliningrad: Problémové území, kvůli kterému může začít globální válka
Politika
Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska. K tomuto kroku přistoupilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Litva je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat.
Vypínáme kohout. Litva oznámila, že končí s ruským plynem
Politika
Zástupci Ruska a Ukrajiny se podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Umožnit to má vývoz milionů tun obilí z ukrajinských černomořských přístavů, které jsou nyní zablokované v důsledku ruského útoku proti sousední zemi. Ceremonie v Istanbulu se zúčastnili také generální tajemník OSN António Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dohoda má Ukrajině umožnit export okolo 22 milionů tun obilí, které kvůli válce uvázly v přístavech, Rusku pomůže vyvážet jeho zemědělskou produkci a hnojiva na světový trh, uvedla agentura AP
Maják naděje proti hladu. Ukrajina s Ruskem podepsaly dohodu o vývozu obilí
Politika
