Ruští studenti se vracejí na domácí univerzity. Nejvíc jich je z Česka
Studenty vracející se domů zneužívá prokremelská propaganda. Většina žáků zůstává na svých zahraničních stážích. Ruští a běloruští studenti Masarykovy univerzity dokonce ve společném videu agresi svých vlád odsoudili. Doma by jim za to hrozilo vězení.
Více než čtyři stovky ruských studentů zahraničních vysokých škol byly přijaty na ruské univerzity, oznámil ruský ministr vědy a vysokého školství Valerij Falkov během čtvrteční schůzky představitelů vlády se zástupci školství. O převedení ze zahraničních na ruské vysoké školy požádalo podle ministra více než 1200 Rusů, nejvíce z Česka a z Ukrajiny.
„Z 1213 žádostí bylo 416 studentů přijato,“ uvedl ministr podle agentury TASS a označil to za „důležitý symbolický krok“. „Protože každý z těchto studentů představuje talent, který Rusko potřebuje a který zemi prospěje,“ dodal Falkov.
Žebříček zemí, odkud ruští studenti žádají o převedení na ruské školy, vede Česko, odkud podle ministerstva přišlo 243 žádostí. Následuje Ukrajina se 158 žádostmi, Polsko (63), Británie (40) a USA (28).
TASS připomněl, že premiér Michail Mišustin již dříve podepsal nařízení, podle kterého Rusové, neodůvodněně vyloučení z evropských univerzit, mohou pokračovat ve studiu na ruských školách, a to zdarma.
Ruští a běloruští studenti odsuzují invazi
Minulý měsíc ruští a běloruští studenti Masarykovy univerzity v Brně odsoudili ve společném videu ruský útok na Ukrajinu. Podle rektora Martina Bareše projevila více než desítka mladých lidí osobní statečnost. Chtěli dát najevo, že nesouhlasí s kroky svých vlád. Běloruské jednotky se sice zatím do invaze nezapojily, ruská armáda však operuje i z běloruského území. Ve vlasti by jim za toto video mohly hrozit dlouhé tresty vězení.
Tento měsíc rektoři českých vysokých škol vybídli ministerstvo školství k poskytnutí návodu ohledně poskytování vzdělávání pro uchazeče o studium z Ruska a Běloruska. Vyjasnit by se podle nich mělo, jak to bude s možností prodlužování současných víz těchto lidí v ČR i to, které vysokoškolské obory nebudou smět studovat. Některé by se pro ně asi mohly uzavřít ze strategických bezpečnostních důvodů státu.
Celkem 7,53 miliardy dolarů (asi 169 miliard korun) dosud získala Ukrajina na financování zejména vojenské obrany proti ruské agresi trvající bezmála dva měsíce. Z čeho peníze pocházejí? Nejvíce zatím Kyjev získal z prodeje válečných dluhopisů, a to 1,53 miliardy dolarů. Výrazně ale přispěly i Mezinárodní měnový fond, ukrajinská centrální banka, EU či Evropská investiční banka, vyplývá z analýzy agentury Bloomberg. V číslech ale například nejsou zahrnuty tři miliardy dolarů pomoci od USA, ani pomoc z ČR.
Z čeho Ukrajina financuje svou obranu? Válečné dluhopisy, měnový fond, EU či Světová banka
Money
Nastupující potravinová krize vyvolaná válkou na Ukrajině způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. Kvůli zhoršení dostupnosti potravin hrozí podvýživa stovkám milionů lidí. 
Potraviny zdraží o desítky procent. Hlad a podvýživa hrozí stovkám milionů lidí, říká šéf Světové banky
Money
