Rutte: Rusové ztratili už 600 tisíc vojáků, nasazení Severokorejců je akt zoufalství
V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600 tisíc ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Potvrdil také, že do ruské Kurské oblasti byli vysláni severokorejští vojáci. Je to podle něj známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina, ale zároveň bezpečnostní hrozba. Mluvčí ukrajinské armády řekl, že zatím nemá informace o bojovém střetu mezi vojáky KLDR a ukrajinskými ozbrojenými silami.
„V Putinově válce bylo zabito nebo zraněno více než 600 tisíc ruských vojáků a on není schopen pokračovat ve svém útoku na Ukrajinu bez zahraniční podpory,“ citovala agentura DPA z Rutteho vyjádření.
„Dnes mohu potvrdit, že severokorejští vojáci byli vysláni do Ruska a že severokorejské vojenské jednotky byly rozmístěny v Kurské oblasti,“ řekl podle agentury AP šéf NATO.
Významná eskalace
Alianční šéf současně připustil, že prohlubující se vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou „představuje hrozbu pro indo-pacifickou i euroatlantickou bezpečnost“, „významnou eskalaci“ a „nebezpečné rozšíření Ruské války“.
Bývalý americký prezident Donald Trump, který v listopadových volbách usiluje o návrat do Bílého domu, se setkal se svými příznivci ve slavné newyorské hale Madison Square Garden a přislíbil, že by v první den svého úřadování spustil „největší deportační program v americké historii“. 
OBRAZEM: Trump ovládl Manhattan. Harrisová je „antikrist“, zaznělo na jeho akci
Politika
Rutte předstoupil před novináře poté, co představitelé NATO a diplomaté obdrželi informace od jihokorejské delegace ohledně nasazení severokorejských vojáků v bojích proti Ukrajině.
Jihokorejská tajná služba uvádí, že KLDR chce do Ruska přesunout na 12 tisíc svých vojáků, kteří mají bojovat po boku Ruska proti Ukrajině. Alianční šéf o této věci hovořil s jihokorejským prezidentem Jun Suk-jolem a požádal ho, aby Soul vyslal delegaci s cílem posílit výměnu informací.
Prezident Jun Suk-jol podle agentury Jonhap uvedl, že nasazení severokorejských vojáků do rusko-ukrajinské války může být „rychlejší, než se čekalo“. Učinil tak podle agentury Reuters po telefonickém rozhovoru s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Ta vyslání severokorejských vojáků označila za závažnou eskalaci a hrozbu pro světový mír. „Budeme reagovat společně s našimi podobně smýšlejícími partnery,“ poznamenala také na X, kde informovala o obsahu rozhovoru s jihokorejským prezidentem.
[[Twitter status: https://twitter.com/vonderleyen/status/1850911137518305737]]
„Severokorejské jednotky jsou již v Kurské oblasti (...) Toto je eskalace. Sankce samy o sobě nestačí. Potřebujeme zbraně a jasný plán, jak zabránit většímu zapojení Severní Koreje do války v Evropě,“ uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak na X.
Severní Korea dodala Rusku v rámci podpory jeho invaze na Ukrajinu výzbroj až za 5,5 miliardy dolarů (129 miliard korun). Další stovky milionů by KLDR mohla získat z Moskvy výměnou za vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu, uvedla ve své studii německá Nadace Friedricha Neumanna.
Severokorejci poslali Putinovi výzbroj za 5,5 miliardy dolarů
Money
Žádný střet
Jeden z mluvčích ukrajinské armády dnes podle serveru Ukrajinska pravda řekl, že ukrajinští vojáci se zatím přímo se Severokorejci nestřetli a žádného z nich v Kurské oblasti nezajali. „Existují takové zpravodajské údaje... Ale zatím nemáme informace o bojovém kontaktu nebo o zajatcích,“ řekl armádní mluvčí Vadym Mysnyk na dotaz novinářů, zda už ukrajinští vojáci zaznamenali přítomnost vojáků KLDR na bojišti.
Ukrajinská armáda v srpnu provedla překvapivý přeshraniční výpad do ruské Kurské oblasti, což byl první vpád cizích vojsk na ruské území od druhé světové války. Ruské síly následně zahájily protiofenzivu s cílem vytlačit Ukrajince zpět z ruského území. Místy intenzivní boje v Kurské oblasti probíhají dodnes.
Severní Korea v posledních letech utužila vojenské vztahy s Moskvou. Putin v červnu navštívil Pchjongjang, kde s vůdcem Kim Čong-unem podepsal obrannou dohodu. Obě země slíbily, že bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války.
