Sankcionované zboží se při cestě do postsovětských republik ztrácí v Rusku

Objem obchodů Evropské unie s Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Arménií raketově vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu. Zdá se ovšem, že jde pouze o způsob, jak do Ruska dostat zboží, na které se vztahují sankce Západu. Zboží mířící do těchto postsovětských republik se totiž cestou přes Rusko záhadně „ztrácí“.

Ztracené v tranzitu

Hodnota zboží, které se ztratilo při cestě z EU do bývalých sovětských států, již překročila více než miliardu dolarů, tedy zhruba něco přes 21 miliard korun. Západní představitelé se domnívají, že právě tímto způsobem se ruská ekonomika stále drží. Sankcím navzdory.

Veřejné údaje analyzované deníkem Financial Times uvádí, že pouze asi polovina ze vzorku kontrolovaného zboží zaslaného z EU v hodnotě dvou miliard dolarů skutečně dorazila do uvedených destinací v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Arménii. Toto zboží, které má podle EU potenciální využití pro vojenské nebo zpravodajské služby a podléhá kontrole vývozu, se mohlo dostat do Ruska přímo z EU pod záminkou, že tudy pouze putovalo cestou do zmíněných postsovětských zemí.

Nárůst obchodu

Z pobaltských zemí sousedících s Ruskem a Běloruskem odcházel z EU nepoměrný podíl falešných vývozů, které nikdy nedorazily do oficiálního místa určení. Toto zboží bylo odesláno v roce 2022 po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu, kdy citlivý obchod EU s Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Arménií – státy, které jsou blízkými obchodními partnery Ruska – vzrostl na bezprecedentní úroveň.

Nesoulad v záznamech naznačuje, že Rusko se vyhnulo rozsáhlým sankcím díky nekalé činnosti prostředníků nebo dodavatelů, kteří do celních prohlášení EU uváděli falešné destinace. Takto si Moskva zvládla udržet přístup ke klíčovým evropským produktům, včetně součástí letadel, optických zařízení a plynových turbín.

„Kam jinam by to mohlo jít?“ pokládá řečnickou otázku Erki Kodar, estonský ministr pro sankce. „Proč by tyto země najednou potřebovaly toto zboží v tuto chvíli? Kdo to zboží v regionu nejvíce potřebuje? Je jasné, že je to Rusko.“

U některých specifických kategorií zboží – včetně plynových turbín či radiofrekvenčního zařízení pro rozhlasové vysílání – se podle celních údajů zdá, že téměř žádná z položek zasílaných z EU nedorazila do svých údajných míst určení.

Stávající zákazy nestačí

Tento chybějící obchod podtrhuje složitost snah o uzavření přístupu Ruska k citlivému zboží, i když tyto položky podléhají společným omezením ze strany zemí G7. „Některé nesrovnalosti ve statistikách globálního obchodu nejsou neobvyklé, ale toto nejsou typické drobné chyby," řekla FT Elina Ribaková z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.

Snahy Západu o zpřísnění sankcí se z velké části soustředily na mezery kolem reexportu, kdy se zboží dostává do Ruska přes třetí země. Analýza FT naznačuje, že exportem do falešných destinací, kdy zboží při přepravě zmizí a nikdy nedorazí na místo určení, Rusko našlo náhradu za blokované reexporty.

V únoru EU zakázala tranzit citlivého zboží přes Rusko, což znamená, že nemůže vstoupit do Ruska přímo z EU, i kdyby bylo nakonec určeno do jiné země. Představitelé pobaltských států se ale obávají, že zákaz je i nadále nedostatečný a prosazují rozšíření seznamů citlivého zboží, na které se zákaz vztahuje.