Sázkovky drtivě favorizují Pavla, Babiš si značně pohoršil. Ekonomice to ale bude jedno
Generál Pavel má po sobotních volbách podle sázkových kanceláři rekordní, skoro 90procentní pravděpodobnost, že se stane prezidentem. Ekonomiku ale moc neovlivní.
Před prvním kolem se kurz bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla pohyboval u českých sázkových kanceláří Tipsport, Fortuna, Sazkabet a Betano v rozmezí od 1,42:1 do 1,45:1, v průměru tedy činil 1,435:1. Pravděpodobnost jeho vítězství v prezidentském klání se tedy podle sázkových expertů blížila hodnotě 70 procent. Po prvním kole prezidentské volby má Pavel u daných sázkových kanceláří vypsané kurzy v průměru 1,2:1. Pravděpodobnost jeho celkového vítezství tedy stoupla o přibližně 20 procentních bodů a blíží se úrovni 90 procent.
Naopak šéf hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš si dle průměrného kurzu čtyř zmíněných sázkových kanceláří výrazně pohoršil z 3,475:1 na 6,23:1. Jeho kurzy v neděli sázkové kanceláře vypisují v průměrně na 6,23:1. Babišovy šance na celkové vítězství tak mezi předvečerem prvního kole a dneškem výrazně klesly, z úrovně pravděpodobnosti přes 25 procent na ani ne polovinu – k úrovni jen lehce nad hodnotou deseti procent.
Ekonomiku ovlivní jen přes ČNB
Ať už vzejde z prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít dopad. Ani bezprostředně, ani střednědobě. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v případě, že svůj mandát v dalších volbách obhájí.
To proto, že vlastně jediná možnost, jak může hlava státu ovlivnit tuzemskou ekonomiku celkem přímou cestou, spočívá ve jmenování členů rady České národní banky. Tento orgán zodpovídá za měnovou politiku České republiky. Měnová politika je jedním ze dvou pilířů hospodářské politiky každého ekonomicky vyspělého státu. Druhým pilířem je politika fiskální neboli rozpočtová, za kterou zodpovídá v prvé řadě vláda. Zatímco tedy voliči v parlamentních volbách volí osoby zodpovídající za jeden pilíř ekonomického výkonu země, prezident či prezidentka vybírá dle vlastního uvážení osoby zodpovídající za pilíř druhý.
Důvodem pro zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) by mohlo být případné výrazné zdražení zboží a služeb při lednových změnách ceníků nebo proinflační působení vládní fiskální politiky. ČNB by ke zpřísnění měnové politiky mohla sáhnout i v případě, že by zahraniční centrální banky dost nezvyšovaly své sazby a hrozilo by dovážení zahraniční inflace. Vyplývá to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady ČNB, který centrální banka dnes zveřejnila.
Další rána pro úvěry. ČNB po půl roce zvažuje zvýšení úrokových sazeb
Money
Hlava státu vzešlá z probíhajících voleb ovšem nebude moci v letos začínajícím funkčním období bankovní radu ČNB příliš obměnit. To proto, že nový prezident řádně povládne po dobu pěti let, tedy do začátku roku 2028. Šesti ze sedmi členů bankovní rady ČNB ale vyprší mandát až v polovině roku 2028, případně až v roce 2029. Jedinou výjimku představuje radní Tomáš Holub, jemuž končí funkční období závěrem roku 2024.
Samozřejmě, při vítězství v letošním prezidentském klání mírně stoupá pravděpodobnost, že daná hlava státu bude vládnout také ve druhém funkčním období, tedy v letech 2028 až 2033. Prezident bude veřejnosti velmi dobře známý z let prvního funkčního období 2023 až 2028, což může být výhoda. Funkční období hlavy státu let 2028 až 2033 bude z hlediska obměny bankovní rady ČNB mnohem zajímavější než to začínající letos. Hlava státu totiž hned po několika měsících v úřadu bude muset vybrat nového guvernéra ČNB a rozhodnout o obsazení dalších tří křesel v bankovní radě. Během prvních tří let svého funkčního období bude moci prezident (či prezidentka) vládnoucí v letech 2028 až 2033 obměnit celou bankovní radu ČNB a zcela ji tak proměnit k „obrazu svému“.
Lze tak třeba sázet na to, že pokud by byla hlava státu v letech 2028 až 2033 jednoznačně nakloněna přijetí eura, promění bankovní radu právě tak, aby i ona sestávala z expertů jednoznačně nakloněných přijetí jednotné evropské měny.
První kolo přímé volby prezidenta ČR skončilo, začalo sčítání hlasů. Po sečtení hlasů ve třech čtvrtinách okrsků vede bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se 37 procenty hlasů. Na druhém místě byl generál ve výslužbě Petr Pavel se 33,49 procenta hlasů. Vyplývá to z volebního serveru ČSÚ. Na třetím místě je zatím bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová se 13,77 procenta hlasů. Čtvrtý v pořadí je senátor Pavel Fischer se 6,56 procenta hlasů. Zisk ostatních kandidátů se pohyboval pod pěti procenty. Volební účast činila 67,48 procenta.
PREZIDENTSKÉ VOLBY ON-LINE: Pavlovi vyjádřili podporu Nerudová, Fischer, Hilšer i premiér Fiala
Prezidentské volby 2023
Potřetí v novodobé historii Česka mají lidé v přímé volbě zvolit svého prezidenta. Po dvou vítězstvích Miloše Zemana obsadí Pražský hrad nové jméno. A to je zřejmě důvod vyššího zájmu o letošní první kolo. Jak vypadalo? Podívejte se ve fotogalerii.
FOTOGALERIE: První kolo třetí přímé volby prezidenta. Jak vypadalo v Česku i zahraničí?
Prezidentské volby 2023
