Scholz: Ceny energií musejí klesnout. My to podpoříme opatřeními za 200 miliard eur
Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem o objemu až 200 miliard eur (až 4,94 bilionu korun). Oznámil to německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten měl původně v Německu začít platit od soboty.
„Ceny musejí klesnout,” řekl Scholz, který se ke společnému tiskovému vystoupení s ministry financí a hospodářství Christianem Lindnerem a Robertem Habeckem připojil kvůli nákaze koronavirem digitálně. Vláda nyní podle Scholze přichází s takzvaným obranným deštníkem, aby ochránila obyvatele a také podniky ohrožené vysokými cenami energií.
Finanční podporu opatřením včetně cenových brzd na elektrickou energii a plyn poskytne hospodářský a stabilizační fond, který bude financován půjčkami. Podle kancléře to pomůže všem potřebným v letošním roce a také v nadcházejících dvou letech.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos i přes všechny dopady ruské invaze na Ukrajinu vykáže růst o 1,4 procenta, v roce příštím ale o 0,4 procenta klesne. Na tiskové konferenci v Berlíně to oznámili zástupci čtyř předních německých ekonomických institutů. Jejich prognóza počítá s návratem k hospodářskému růstu v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat růst o 1,9 procenta.
Vzácná shoda ekonomických institutů: Německo čeká propad
Money
Scholz rovněž oznámil, že díky novému opatření nebude potřeba poplatek za obstarání plynu, který se vláda rozhodla zrušit. Zmíněný poplatek by odběratelům zdražil tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což by u domácností činilo ročně i stovky eur (tisíce korun). Habeck původně poplatek hájil jako nezbytný kvůli záchraně dodavatelů plynu, v posledních dnech ale hovořil o jeho nahrazení novým mechanismem. Dnes řekl, že se nikdy netajil tím, že poplatek byl sporný, v dané situaci ho ale považoval za nejlepší z nejhorších možností, jak postupovat.
Habeck řekl, že poplatek byl zaveden nařízením a že stejnou cestou bude i zrušen. Mnozí poskytovatelé energií už odběratele informovali o zvýšení plateb kvůli poplatku. Pokud ho podle ministra už někteří zákazníci zaplatili, dostanou peníze zpět. Kvůli poplatku Německo dočasně snížilo daň z přidané hodnoty (DPH) u zemního plynu z běžné 19procentní sazby na sedm procent, aby spotřebitelům ulevilo od vyšších cen. Habeck řekl, že nižší sazba zůstává v platnosti, nebude ale financována ze stabilizačního fondu.
O osudu německých jaderek rozhone letošní zima
„Německo je v energetické válce,” řekl Lindner. Veřejnost ale ujistil, že Německo je hospodářsky dostatečně silné, aby problémy překonalo.
Scholz s Habeckem a Lindnerem neupřesnili, jak bude cenová brzda na plyn fungovat, protože na tom ještě pracuje expertní komise. I když zatím není jasné, jakou část spotřeby bude stát dotovat, musí opatření podle Lindnera i Habecka zároveň povzbudit odběratele k šetření.
Lindner by v zájmu energetické bezpečnosti prodloužil i chod jaderných elektráren. Německo má tři taková zařízení, jedno na konci roku odstaví a zbývající dvě ponechá v chodu do jara příštího roku. „Nechal bych jaderné elektrárny v provozu do roku 2024,” řekl Lindner. Scholz na dotaz novinářů, jak Lindnerův postoj hodnotí, odpověděl, že chápe rozdílné názory koaličních ministrů. „Klíčová je ale letošní zima,” dodal kancléř.
Novináře zajímalo i to, zda Německo dokáže i přes stabilizační fond dodržet v příštím roce dluhovou brzdu. Lindner v uplynulých dnech opakovaně tvrdil, že se k regulačním a podpůrným opatřením staví vstřícně, ale že trvá na rozpočtové disciplíně. „Krizová a rozpočtová opatření chceme držet odděleně,” řekl Lindner. Německé státní dluhopisy tak podle něj zůstanou zlatým standardem. Podobným způsobem od běžného rozpočtu oddělilo Německo i zvláštní zbrojní fond v objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu korun), kterým vláda reagovala na ruskou invazi na Ukrajinu.
Ministr financí také řekl, že stabilizační fond pomůže zbrzdit inflaci. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v září podle předběžné zprávy statistiků zrychlilo na deset procent ze srpnové hodnoty 7,9 procenta.
Scholz na úvod projevu řekl, že po poškození podmořských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 je jasné, že z Ruska v dohledné době žádný plyn nepřijde. „Německo je ale dobře připraveno,” řekl. Země podle něj buduje terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) a zásobníky plynu jsou naplněny z více než 90 procent. Upozornil, že Německo aktivovalo své záložní uhelné elektrárny a že chce urychlit budování obnovitelných zdrojů energie.
Poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři způsobily úmyslné útoky, domnívají se evropští politici i Evropská unie. Zatím není jasné, co poškození způsobilo, podle Dánska bude místo možné prozkoumat nejdříve za týden. Provozovatel plynovodního potrubí, konsorcium Nord Stream AG, uvedlo, že zatím nevylučuje, že se vedení podaří po havárii obnovit a zprovoznit. Podle německé rozvědky to ale možné nebude, napsala německá média. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné a naopak zmiňovalo Spojené státy. Moskva hodlá kvůli záležitosti svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.
Plynovod Nord Stream byl poškozen úmyslně, shoduje se Evropa. Rusko vinu odmítá
Politika
