Scholz možná požádá sněm o důvěru už do Vánoc
Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že si dokáže představit, že požádá o vyslovení důvěry ve Spolkovém sněmu i dříve než v lednu, jak avizoval po středečním rozpadu své koaliční vlády. Předčasné volby by se tak mohly konat dříve než do začátku dubna. Výrazně dřívější termín voleb než předpokládaný 30. březen požaduje opozice, podle průzkumů veřejného mínění by si je přála také většina Němců. Scholz dosud tvrdil, že je delší období na přípravu voleb potřeba.
„Že bych měl požádat o důvěru ještě před Vánocemi, pokud to tak všichni obecně vidí, pro mě není vůbec žádný problém,“ uvedl Scholz v diskuzním pořadu veřejnoprávní stanice ARD.
Scholz vedl od prosince 2021 trojčlennou koaliční vládu svých sociálních demokratů (SPD), zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Ve středu se ale koalice, která se přela především v otázkách hospodářské a finanční politiky, rozpadla. Poté, co se Scholz rozhodl zbavit funkce ministra financí Christiana Lindnera, opustila Lindnerova FDP vládu. Německo nyní vede menšinová vláda SPD a zelených.
Německo má po rozpadu tříčlenné koalice menšinovou vládu. Prezident Frank-Walter Steinmeier dnes odvolal tři ministry za Svobodnou demokratickou stranu (FDP), čtvrtý zůstal ve funkci jako nestraník. V úřadu dál zůstává kancléř Olaf Scholz, který nyní vede dvoučlennou koalici svých sociálních demokratů (SPD) a zelených. Vládnout hodlá až do příštího roku, v polovině ledna chce požádat Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Podle předpokladu ji nedostane, a otevře se tak cesta k předčasným volbám. Konat by se mohly na konci března. Opozice Scholzův harmonogram kritizuje a žádá volby co nejdříve. Německý tisk rozpad dosavadní koalice vesměs hodnotí jako dobrou zprávu pro Německo.
Koaliční jednání zkrachovala. Německo spěje k předčasným volbám
Politika
Kancléř avizoval, že o důvěru Spolkový sněm požádá až v polovině ledna. Předpokládá se, že mu ji sněm nevysloví. Předčasné volby by se tak konaly do začátku dubna. To kritizovala opozice, která žádala dřívější hlasování. Už v pátek Scholz naznačil, že je ochoten jednat o kompromisu. Dnes zašel ještě dál a řekl, že je ochoten požádat o důvěru dříve, a to už do Vánoc, pokud se na tom dohodnou předsedové frakcí SPD a opoziční CDU/CSU v parlamentu.
„Jasně říkám: Z toho, na čem se shodne parlament, poslanci vlády a opozice, obzvlášť demokratických stran, z toho budu vycházet a to umožním,“ dodal Scholz. V parlamentu nicméně chce před volbami - i s pomocí opozice - schválit několik zákonů, které podle něj nesnesou odklad.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil šéfovi Kremlu, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Trump mluvil s Putinem. Neeskalujte válku na Ukrajině, vyzval ho
Politika
Je třeba čas
Scholz zároveň zopakoval, že je třeba určitý čas, aby se volby připravily. O víkendu se v Německu na toto téma vedla debata, kterou vyvolal páteční výrok předsedkyně volební komise Ruth Brandové. Podle ní by se nemělo vypsání předčasných voleb uspěchat, protože by to mohlo být organizačně náročné. Problém by mohla podle ní představovat nemožnost rychle obstarat dostatečné množství papíru na volební lístky. Zástupci papírenského průmyslu ale tento argument v sobotu odmítli a uvedli, že jsou při včasné objednávce schopni papír pro volby dodat.
Pokud by se volby v Německu konaly nyní, vyhrála by je podle průzkumu veřejného mínění agentury INSA opoziční konzervativní unie CDU/CSU s 32 procenty hlasů. Druhá by skončila Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou s 19 procenty. Scholzova SPD by skončila až třetí s 15 procenty hlasů. Druhá vládní strana, Zelení, by dosáhla jen na deset procent. Do Spolkového sněmu by se dostala ještě nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) se sedmi procenty hlasů. FDP, která ve středu opustila vládu, by podle průzkumu skončila pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zvolení do parlamentu, stejně jako strana Levice.
