Scholz: Němci nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajincům nadiktován
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. Scholz rovněž odmítl páteční kritiku amerického viceprezidenta J. D. Vance na adresu evropské demokracie. Zásahy zvenčí do německých voleb a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné.
Vítězství Ruska a zhroucení Ukrajiny by podle Scholze nepřinesly trvalý mír. Nadiktovaný mír proto Německo podle něj nikdy nepodpoří. „Nepřijmeme ani žádné řešení, které by vedlo k rozdělení evropské a americké bezpečnosti,“ dodal. Spojené státy Scholz vyzval, aby Ukrajinu, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, podporovaly společně s Evropou.
V mírových jednáních se musí podle Scholze vždy dbát na „suverénní nezávislost“ Ukrajiny, zemi musí také zůstat vojenské kapacity, aby se ubránila případnému dalšímu ruskému útoku.
V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.
Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.
Zelenskyj: Bez vojenské pomoci USA máme jen malou šanci přežít
Politika
Reakce na Vance
Svůj projev na bezpečnostní konferenci Scholz zahájil reakcí na páteční řeč amerického viceprezidenta. Vance se oproti očekávání nevěnoval bezpečnosti, ale kritizoval evropské demokracie. Podle něj je v Evropě na ústupu svoboda slova a zastánci jiných názorů jsou pronásledovaní. Vance rovněž nepřímo podpořil německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.
Scholz Vanceovu kritiku ostře odmítl. Zásahy zvenčí do demokratického procesu a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné, nepatří se to podle něj obzvlášť mezi přáteli a spojenci. Německo příští týden v neděli čekají předčasné parlamentní volby. AfD by se po nich mohla stát druhou nejsilnější stranou v německém Spolkovém sněmu. Podle Scholze z řad AfD ale zaznívají výroky, které zlehčují zločiny nacismu. „Proto nemůžeme akceptovat, když se zvenčí někdo pokouší ve prospěch této strany zasahovat do naší demokracie, našich voleb, naší demokratické tvorby názoru,“ řekl. „Jak to bude dál vypadat s naší demokracií, to rozhodneme my,“ dodal.
Slova J. D. Vance následují poté, co ve středu americký prezident Donald Trump oznámil, že si telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
Na Putina můžeme kvůli míru na Ukrajině zatlačit i vojensky, vzkazuje americký viceprezident
Politika
Také předák konzervativní opozice a podle průzkumů pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz se proti Vanceově projevu vymezil. „Dodržujeme pravidla daná našimi demokratickými institucemi,“ uvedl. Německo je podle něj velkým zastáncem svobody slova, „falešné zprávy a nenávistné komentáře jsou ale zákonem omezeny“.
Vance se v pátek na okraj konference v Mnichově setkal také s kandidátkou na kancléřku za AfD Alice Weidelovou, s Scholzem se naproti tomu nesetkal. AfD otevřeně podporuje a Scholze kritizuje také miliardář Elon Musk, který je blízkým spolupracovníkem amerického prezidenta Trumpa.
