Šéf NATO Rutte: Nejsme ve válce, ale nežijeme ani v míru
Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Šéf NATO se dnes v Bruselu poprvé setkal s europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).
„Myslím si, že posílení spolupráce mezi Evropskou unií a NATO je v těchto nebezpečných časech nezbytné,“ uvedl Rutte a zmínil zejména destabilizační kampaň, kterou podle něj proti Evropě vede Rusko. „Sabotáže, kybernetické útoky, instrumentalizace migrace. Naše země jsou cílem nepřátelských kroků a nestojí za nimi jen Rusko, na své straně má i Čínu, Severní Koreu a Írán,“ dodal šéf NATO.
Podle Rutteho „nejsme ve válce, ale nežijeme ani v míru“. „Musíme chránit naše obyvatele a náš způsob života,“ prohlásil s tím, že to znamená mimo jiné více investovat do obrany, do posílení kritické infrastruktury, ale zároveň i nadále podporovat Ukrajinu, která se již téměř tři roky brání ruské agresi. „Obrana, odolnost a Ukrajina, ve všech těchto tématech mohou NATO a EU jednat ruku v ruce,“ dodal bývalý nizozemský premiér, který do funkce generálního tajemníka NATO nastoupil loni 1. října.
Slovenský premiér Robert Fico podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi, na sjednocenou Evropy a na zdravý rozum. V příspěvku na X psaném také ve slovenštině Zelenskyj Ficovu politiku označil za krátkozrakou. Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok v reakci uvedl, že by se Zelenskyj měl v první řadě snažit o mír, a ne útočit na souseda, který mu vždy pomáhal.
Zelenskyj: Fico udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi
Politika
Posílení obrany jako priorita
Posílení obrany označil Rutte za svou klíčovou prioritu. Znamená to podle něj investovat více do obrany, ale i vyrábět více. „Nikoli abychom podněcovali válku, ale abychom jí zabránili,“ dodal. Dosavadní cíl výdajů na obranu je pro členy NATO na úrovni dvou procent HDP. Česká republika tento cíl loni splnila, všechny alianční státy tak ale zatím neučinily. Nastupující americký prezident Donald Trump se přitom nechal slyšet, že chce, aby členské země Severoatlantické aliance své výdaje na obranu navýšily ještě mnohem více a dávaly na ni pět procent HDP.
„Dvě procenta nejsou dostatečná, budeme muset investovat více,“ řekl Rutte, konkrétní čísla ale nezmínil. Diskuse o navýšení výdajů by se měly vést v několika příštích měsících a mohly by vyvrcholit na konci června na summitu NATO v Haagu. Právě tam by mohl být stanoven nový cíl, nejspíš v hodnotě 2,5 procenta HDP.
Šéf NATO dnes během debaty EU vzkázal, aby nevytvářela bariéry, které by bránily společnostem ze zemí NATO, které jsou mimo EU, podílet se na jejím obranném průmyslu. „Domnívám se, že zapojení spojenců mimo EU do unijního obranného průmyslu je životně důležité pro bezpečnost Evropy,“ řekl Rutte. „Transatlantická obranná průmyslová spolupráce nás všechny posiluje,“ dodal.
Tisíce dronů, které Litva slíbila Ukrajině bránící se ruské invazi, leží v armádních skladech kvůli průtahům způsobeným byrokracií, informuje litevská veřejnoprávní televize a rozhlas (LRT) na svých internetových stránkách. Vláda ve Vilniusu je přitom Ukrajincům slíbila poslat do konce minulého roku.
Pomoc pro Ukrajinu brzdí byrokracie. Ve skladech v Litvě leží tisíce dronů
Zprávy z firem
Zatímco většina zemí EU je i součástí NATO, některé z klíčových států aliance, včetně Spojených států, Británie a Turecka, členy Evropské unie nejsou. „V době, kdy Rusko, Čína, Severní Korea a Írán navyšují svou obrannou průmyslovou spolupráci na bezprecedentní úroveň, by nás poškodilo, kdyby se mezi spojence začaly klást nové bariéry,“ doplnil generální tajemník Severoatlantické aliance.
Budoucnost evropské bezpečnosti závisí podle Rutteho na výsledku války na Ukrajině. „My všichni chceme, aby tato válka skončila. Chceme dosáhnout trvalého míru. Já nevím, kdy tato válka skončí nebo jak skončí, ale vím, že mír nebude trvalý, když (ruský prezident Vladimir) Putin na Ukrajině dosáhne svého, protože potom bude dále pokračovat, a která země bude jeho dalším cílem?“ řekl šéf NATO europoslancům. Trvalého míru bude podle něj dosaženo, když „Ukrajina usedne k jednacímu stolu v posílené pozici“. „Ukrajina potřebuje naši pomoc, potřebuje více zbraní, aby se mohla lépe bránit, potřebuje i jejich rychlejší dodávky,“ dodal.
