SHRNUTÍ: Maroko zasáhlo ničivé zemětřesení. Češi mezi obětmi nejsou
Maroko v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 6,8 stupně, nejsilnější, jaké severoafrická země zažila za posledních 100 let. Prvotní otřesy poškodily budovy ve velkých městech a od Rabatu po Marrákeš vyhnaly zpanikařené lidi do ulic, kde někteří spali ještě v noci na neděli. Nejvíce obětí je však patrně ve vesnicích v pohoří Velký Atlas, kde mělo v hloubce 18 kilometrů zemětřesení ohnisko. Aktuální bilance obětí podle ministerstva vnitra vzrostla na 2497 mrtvých a 2467 zraněných.
Podle informací českého ministerstva zahraničí mezi zraněnými ani mrtvými nejsou čeští občané. Počet obětí však patrně poroste, jelikož mnoho zraněných je v kritickém stavu a záchranné práce pokračují s obtížemi. Na pokyn k odletu do Maroka dnes čekaly záchranné týmy po celém světě včetně Česka.
Otřesy byly cítit až v Alžírsku
Do zasažených horských vesnic se poprvé dostali zahraniční novináři, kteří popsali „výjevy zkázy a zoufalství“; lidé tam vlastníma rukama a jednoduchými nástroji před příjezdem prvních záchranářů vyprošťovali mrtvé zpod sutin spadaných obydlí. Cestu do výše položených oblastí komplikovaly balvany spadané na silnice a v sobotu i dopravní zácpy.
Z velkých měst otřesy, které byly cítit až v Alžírsku nebo Portugalsku, zasáhly nejvíce historický, téměř milionový Marrákeš. Videa na sociálních sítích ukazovala auta v ulicích zasypaná sutinami, zčásti zřícené historické budovy i lidi spící ve stanech na hliněném fotbalovém hřišti, jelikož jim zemětřesení buď vzalo střechu nad hlavou, nebo se kvůli obavám z dalších otřesů nechtěli vrátit do domů.
Centrální Maroko zasáhlo nejsilnější zemětřesení za posledních 100 let. Jeho ohnisko o síle 6,8 stupně bylo 18 kilometrů pod pohořím Velký Atlas, zhruba 70 kilometrů jihozápadně od Marrákeše a 60 kilometrů severovýchodně od města Tarúdant. Největší škody a nejvíce lidských obětí marocké úřady hlásí z obtížně přístupných horských oblastí, kde budovy nejsou stavěné tak, aby odolaly mohutným otřesům. Marocké ministerstvo vnitra zatím registrovalo 1037 mrtvých a nejméně 1200 zraněných. Podle dosavadních informací mezi nimi nejsou žádní čeští občané. Svět vyjadřuje Maroku soustrast a mnohé země včetně Česka chystají pomoc.
Počet obětí zemětřesení v Maroku překročil tisícovku
Politika
Mezi obětmi Češi nejsou
Soustrast marockým obyvatelům a králi Muhammedu IV. vyjádřily během víkendu desítky světových politiků, včetně zástupců všech světových mocností a českého prezidenta, premiéra i šéfa největšího opozičního hnutí. Řada zemí, včetně Česka, Tchaj-wanu, Francie nebo Turecka, ohlásila, že má připravené desítky až stovky záchranářů, lékařů nebo vojáků, kteří mohou pomoci s vyprošťováním lidí ze sutin nebo poskytnout jinou humanitární pomoc, chybí jim nicméně oficiální žádost o pomoc z marocké strany. Podle médií do Maroka zatím odletěly záchranné týmy ze Španělska a Tuniska.
Český hasičský speciální USAR tým, který je zaměřený na vyhledávání v sutinách, podle prohlášení sboru na oficiální žádost čekal také. Připravených je podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka asi 70 českých hasičů. V Maroku jsou nyní dva, kteří komunikují s místními úřady a zprostředkovávají českou pomoc.
České ministerstvo zahraničí zopakovalo, že nemá informace o tom, že by mezi oběťmi nebo zraněnými byli Češi, kterých je podle cestovatelského systému Drozd v zemi 183.Páteční zemětřesení v Maroku bylo podle seizmologa Jana Zedníka z Geofyzikálního ústavu Akademie věd vnitrodeskové, tedy nemělo ohnisko na okraji tektonické desky, jak je běžné.
Slováci ze zahraničních politiků nejvíce důvěřují českému prezidentu Petru Pavlovi, důvěru v něj má 38 procent dotazovaných. Na druhém místě je maďarský premiér Viktor Orbán s 36 procenty, třetí se s minimálním odstupem umístil francouzský prezident Emmanuel Macron, kterému věří 35 procent respondentů. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro slovenskou televizi Markíza.
Generál Pavel, Zelenskyj, až pak Putin. Politický vkus Slováků se radikálně mění
Politika
Síť zlomů v Atlasu
„Zemětřesení je vždy důsledkem hromadění napětí v zemské kůře, případně v zemském plášti, když je to hlouběji. Tady došlo k pohybu na jednom z mnoha zlomů, kterými je pohoří Atlas protkáno. Uvidíme až z dalších pozorování, jaká zlomová linie to je,“ řekl Zedník. „Síť zlomů v Atlasu je docela hustá, jsou tam dvě linie, které se protínají. Myslím si, že nikdo neví, která linie je seizmicky aktivní a jestli praskne za 100 let nebo jestli zůstane bez jakékoliv aktivity,“ řekl Zedník.
Agentury APA a AP a anglickojazyčný server Morocco World News informovaly, že další otřesy byly v Marrákeši cítit dnes dopoledne. O dalších významných škodách nebo obětech se média nezmiňují, AP nicméně podotýká, že další, byť mírnější, zemětřesení, bude mít psychologický dopad na Maročany v zasažených oblastech.
Poslední zemětřesní s katastrofálními následky zažilo Maroko v roce 1960 v přístavním městě Agadir, obětí v Maroko bylo tehdy na 12 tisíc. Úřady poté změnily nařízení týkající se výstavby budov v Maroku. Mnoho objektů však ani dnes silným otřesům odolat nedokáže.
Nízký deficit rozpočtu, růst ekonomiky, to jsou věci, o kterých by si mohla nechat leckterá evropská země jenom zdát. Včetně Česka. Ruská ekonomika přesně toto má. Ale jen díky zbrojnímu průmyslu. Válečná ekonomika ale ožebračuje obyčejné ruské občany.
Paradox války: Ruská ekonomika šlape lépe než německá. Ale obyčejní Rusové brutálně chudnou
Money
