Stát podpoří osm tisíc tuzemských, energeticky náročných firem 30 miliardami korun
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.
Program vznikl podle Síkely na základě tzv. dočasného krizového rámce, který státům Evropské unie umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun, uvedl Síkela.
Podpora se bude podle Síkely týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, ale také zemědělství, lesnictví a rybářství. „Dočasný krizový rámec platí pro firmy, které jsou na vysokém a velmi vysokém napětí, plus pro firmy, které mají vyšší spotřebu plynu než 630 MWh ročně," upřesnil.
Vše k energetické krizi čtěte zde
Zájemci o dotace budou muset doložit provozní ztrátu, jejíž přinejmenším polovinu způsobily náklady na energie, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Tyto podniky budou mít podle úřadu nárok na podporu ve výši 50 procent způsobilých nákladů, v případě některých druhů odvětví bude pomoc činit až 70 procent způsobilých nákladů.
Síkela zároveň řekl, že na základě dnes představeného návrhu evropského nařízení připraví program podpory pro malé a střední podniky bez ohledu na jejich energetickou náročnost. Nárok budou mít jako velkoodběratelé na kompenzace až do 80 procent nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let, uvedl. Pokud státy Evropské unie pomoc schválí 30. září, ČR ji okamžitě propíše do národního řešení, doplnil. Díky tomuto evropskému nařízení by se k firmám podle Fialy mělo dostat dalších 30 miliard korun. Dočasný krizový rámec zatím platí do konce roku, podle Fialy je naděje, že by mohl být prodloužen i na příští rok.
Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.
PŘEHLED: Opatření vlády či EU na snížení dopadů drahých energií
Money
Síkela před jednáním vlády uvedl, že stát kvůli vysokým cenám energií podpoří asi 8000 velkých a energeticky náročných podniků.
Pomoc pro domácnosti a živnostníky
Vláda již v pondělí představila pomoc pro domácnosti a živnostníky. Stanovila maximální ceny pro elektřinu na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) a cenu plynu na 3000 korun za MWh. Podle návrhu se to má týkat spotřebitelů a podnikajících fyzických osob odebírajících elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh.
Se stanovením maximálních cen energií pro firmy Síkela nepočítá, protože to neumožňuje evropská legislativa.
Aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Před europoslanci to řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Slíbila „hlubokou a komplexní reformu“. 
Šéfka EK: Na současnou krizi náplast nestačí, žádá si hlubokou reformu. Vodík je cesta
Leaders
Nižší daň na benzín bude do prosince 2023
Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku. Snížení spotřební daně zatím platí do konce září. „Tento návrh zákona odešleme za chvíli do Poslanecké sněmovny, chtěli bychom ho projednat v pátek v Poslanecké sněmovně, v úterý v Senátu tak, aby kontinuálně i po 30. září byla spotřební daň na naftu na evropsky nejnižší povolené úrovni," řekl po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Původně on i ministr dopravy Martin Kupka (ODS) hovořili o trvalém snížení spotřební daně z nafty, což nakonec kabinet neschválil. „Je to dobrý kompromis mezi tím, že by to skončilo, a trvalým řešením," řekl Stanjura.
Ministerstvo financí odhaduje celkový negativní dopad opatření na rozpočet ve výši 9,6 miliardy korun ročně. Z toho zhruba 8,7 miliardy připadá na státní rozpočet a 0,9 miliardy na rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, uvedl v tiskové zprávě.
