Síkela: Při nedostatku plynu očekávám solidaritu domácností
Udržet ekonomiku v chodu je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení. Upozornil na to, že lidé jsou zaměstnanci firem a zároveň jejich produkci využívají.
„My můžeme být konfrontováni se situací, kdy v Evropě bude nedostatek plynu, bez ohledu na to, kolik za něj bude kdo ochoten zaplatit. Prostě ten plyn nebude bez ohledu na cenu. V takovém případě samozřejmě bude nutné přejít k jakémusi restriktivnímu režimu,“ uvedl Síkela.
V případě, že by Česko například mělo o pomoc s dodávkami plynu požádat okolní státy, je podle něj namístě, aby se solidárně zapojili i takzvaní chránění zákazníci, tedy například domácnosti. Letos v dubnu ministerstvo průmyslu uvedlo, že při kritickém nedostatku plynu by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím.
Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval, napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované německé vládní představitele. Ponechání jaderných elektráren v provozu bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Energetická krize nedovoluje Němcům odstavit jaderné elektrárny
Politika
I když domácnosti spadají mezi takzvané chráněné zákazníky, podle Síkely to neznamená, že se jich nedotkne určitý diskomfort. Aby stát zachoval nejnutnější chod průmyslu, bude možná potřebovat solidaritu, pochopení a výpomoc ze strany domácností, uvedl. Připomněl, že lidé by si měli uvědomit, že jsou zaměstnanci daných firem a zároveň využívají některou z jejich produkce. Vyvrátil ale tvrzení, že by stát preferoval průmysl před domácnostmi.
Na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií připravuje vláda například zavedení takzvaného úsporného tarifu. Domácnosti letos podporu dostanou prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo. Vláda konečnou podobu tarifu včetně konkrétních částek pomoci neschválí, čeká, až uplyne lhůta pro meziresortní připomínkování. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že je vláda připravena návrh schválit v příštím, nebo následujícím týdnu.
Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu, informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.
Stát odebral firmám nevyužitou kapacitu v zásobnících plynu
Politika
Z průvodního dopisu pro jednání vlády vyplývá, že MPO požaduje předložení připomínek nejpozději do šesti pracovních dnů od vložení materiálu do systému eKLEP (elektronická knihovna legislativního procesu). Materiál byl do knihovny vložen v neděli 14. srpna, vláda by ho tak mohla projednat již na svém příštím jednání za týden.
Uhlí meziročně podražilo až o desítky procent. A bude hůř, obchodníci očekávají další růst cen. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Lidé nakupují víc uhlí kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu. Vyplývá to z ankety mezi provozovateli uhelných skladů.
Panické nákupy uhlí vystřelily jeho cenu o desítky procent
Trhy
