Šmyhal: Do jednání o míru chceme zapojit 150 zemí včetně Ruska

Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.

„Je velice důležité, což jsme opakovaně řekli, že pokračujeme v práci, abychom do druhého summitu zapojili zástupce Ruska, posadili je za stůl a zařídili, abychom znemožnili lži a manipulace. Jde o široký diplomatický stůl, za kterým bude sedět více než 100 zemí - a my chceme, aby jich bylo ještě více, aby jich bylo více než 150. Protože za tím stolem se ukáže, zda je Rusko schopno vést mírová jednání, anebo toho schopno není,“ řekl Šmyhal podle agentury Interfax-Ukrajina.

FOTOGALERIE: Útok ukrajinských dronů u Moskvy

Ukrajinský premiér tvrdí, že Rusové u přímých jednání vždy lžou, klamou, manipulují, překrucují fakta a šíří dezinformace. „Zažili jsme to během deseti let, a proto je tak důležité je nyní posadit za vyjednávací stůl a nedat jim prostor či prostředky pro manipulace, lži a překrucování. Naším cílem je připravit naše partnery a koordinovat, což je práce, která začala na prvním summitu,“ řekl.

Z pohledu Kyjeva konflikt s Ruskem začal už na jaře 2014, kdy Moskva anektovala Krym a podle Kyjeva také vyvolala povstání separatistů v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Vpádem ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 přerostl konflikt ve válku, ve které se Ukrajina již 930 dnů brání ruské agresi.

Blinken: Rusko od Íránu dostalo balistické rakety a brzy je použije

Politika

Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání zprávy o dodávkách íránských zbraní označil za „ošklivou propagandu“ s cílem zakrýt západní vojenskou pomoc Izraeli.

ČTK

Přečíst článek

V současnosti se podle premiéra pracuje na desetibodovém mírovém plánu ve skupinách států, které se chopily této iniciativy. Šmyhal očekává, že se v každém bodě podaří najít společné řešení, které by posloužilo jako základ společného prohlášení z druhého summitu.

Splnění všech deseti bodů mírového plánu opírajícího se o Chartu OSN by podle Kyjeva mělo představovat cestu k ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo. Návrhy na okamžité příměří, zmrazení frontové linie a následné zahájení mírových jednání představují podle Šmyhala pouhou manipulaci, jak si všichni uvědomují.

Předání války dalším generacím

„Je pochopitelné přání Ruska zmrazit frontové linie, aby mohlo obnovit sílu ruské armády a po čase pokračovat v útoku. Ale to by znamenalo předat tuto válku dalším generacím. To nám nevyhovuje. Máme zájem o plnohodnotný, absolutní mír,“ zdůraznil Šmyhal.

Kyjev podle něj usiluje o obnovení svrchovanosti země v jejích mezinárodně uznávaných hranicích, a o členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci, aby zajistil takovou úroveň obranyschopnosti, která by nepřipustila opakování války.

Varování pro Němce. Vůči ruské hrozbě zbrojí příliš pomalu, uvádí studie

Zprávy z firem

Při současném tempu by Německu trvalo téměř sto let, než by doplnilo vojenské zásoby na stav před 20 lety, tvrdí zveřejněná studie kielského Institutu pro světové hospodářství (IfW) s podtitulem Německo zbrojí tváří v tvář ruské hrozbě příliš pomalu.

ČTK

Přečíst článek

„To je to, co nás zajímá, to je to, o co usilujeme a na čem pracujeme před druhým mírovým summitem, který, jak doufám, se uskuteční ještě letos,“ prohlásil předseda ukrajinské vlády.

Na závěr prvního summitu v Bürgenstocku ve Švýcarsku na 80 zemí světa společně vyzvalo, aby územní celistvost Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Delegace zároveň vyzvaly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Někteří účastníci včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásili.

Účastníci summitu označovali schůzku ve Švýcarsku za první krok na složité cestě ke spravedlivému míru. Řada státníků uváděla, že trvalého ukončení konfliktu nelze dosáhnout bez Ruska, které se jednání neúčastnilo a mezitím pokračovalo ve snaze rozšířit své územní zisky v sousední zemi. Na akci v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022. Podle Kyjeva je třeba nejdříve dohodnout společné stanovisko v co největší skupině zemí bez Ruska, až poté přichází podle představ Ukrajinců v úvahu jednání s Moskvou.