Sněmovna schválila novelu, která umožní vládě zastropovat ceny energií
Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.
Novinka v zákoně reaguje na růst cen energií z poslední doby. Pro zákon hlasovalo všech 153 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů.
Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí. Dnes je všemu jinak.Lukáš Kovanda: Zastropování cen zaplatí střední třída nebo její děti
Názory
K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Půjde o rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného získu.
V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit.
Současná situace na trhu s energiemi v Evropě připomíná situaci, kdy v restauraci kamarádi platí společný oběd dohromady rovným dílem. Kdo si objedná levné jídlo, chová se iracionálně, protože sice zaplatí hodně, ale dobře se nenají. Proto je racionální objednat pro sebe drahé jídlo, což nakonec učiní všichni. Podobně i v současné energetické situaci v Evropě mají státy možnost domluvit se na úsporách. To ale neudělají, protože racionální je partnery zradit a nákup plynu dotovat. Plyn tak budou dotovat všichni, žádný plyn ani elektřina navíc tím nevznikne – jen si státy vyprázdní rozpočty, míní programátor a analytik Dušan Janovský.Dušan Janovský: Dilema bezohledného strávníka aneb S energií je nutno šetřit, ne ji dotovat
Názory
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že rozpočtové dopady zastropování budou představovat nejvýše 130 miliard korun. Stát podle něj použije na náklady mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z mimořádných zisků a příjmy z emisních povolenek.
Opozice byla pro, ale s kritikou
Opozice vytýkala vládě hlavně neschopnost řešit energetickou krizi a obviňovala ji z pozdního řešení. Kritizovala také, že vláda jí nenaslouchá.
Vlastník jedné z největších textilek u nás prozradil, že kvůli rostoucím nákladům na energie firma již musela omezit výrobu a propustit část lidí. Není navíc jisté, že Juta na státní pomoc dosáhne, prozradil Jiří Hlavatý.Miliardář Hlavatý: Zastropování cen energií pro průmysl by bylo lepší řešení. Dotace je ale lepší než nic
Leaders
Vzhledem k proceduře hlasování se už nerozhodovalo o většině pozměňovacích návrhů opozice, hlavně o těch, které vkládaly maximální cenu přímo do zákona. Ministr Síkela řekl, že nedává smysl vkládat cenový strop do zákona, protože zákon bude platit i po odeznění krize a při případném dalším použitím stropu by bylo třeba novelizovat celý zákon. Nařízení vlády je pružnější, uvedl.
Vše o energetice čtěte zde
"Vážení občané, byli jste v přímém přenosu svědky, že vláda po devíti měsících nicnedělání prosadila paskvil, který prohloubí to, že nevíte, na čem jste,“ prohlásila po hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Předseda klubu SPD Radim Fiala řekl, že strop, který nebyl v zákoně přesně stanoven, bude příliš vysoko.
Ochrana proti burzovním cenám
Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje Energetický regulační úřad. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.Stát podpoří osm tisíc tuzemských, energeticky náročných firem 30 miliardami korun
Politika
Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.
Senát se má novelou zákona zabývat v úterý. Pokud ji schválí, dostane ji k podpisu prezident Miloš Zeman. Ministr Síkela dnes řekl, že jakmile novela projde legislativním procesem, vláda vydá patřičné nařízení.
Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.PŘEHLED: Opatření vlády či EU na snížení dopadů drahých energií
Money
Patřičné nařízení o maximálních cenách bude moci vláda vydat v případě mimořádné tržní situace. Schválená novela ji nedefinuje.
V důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že "mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení."