Soud v Haagu hodlá poprvé stíhat údajné ruské válečné zločiny na Ukrajině
Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) hodlá ve dvou případech zahájit stíhání za válečné zločiny související s ruskou invazí na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje mezi současnými i bývalými představiteli soudu to napsal list The New York Times (NYT), podle kterého ICC také požádá o vydání zatykačů na několik osob.
První žaloba se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Moskva se s tímto programem, který označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí před válkou, nijak netají.
Ruská invaze na Ukrajinu trvá již více než pět měsíců. Celá Evropa se semknula v duchu solidarity, mnozí přijímají prchající ukrajinské rodiny do svých domovů a sledujeme i úspěšnou integraci dětí do vzdělávacích systémů. Stále častěji se však objevují nové informace o situaci ukrajinských dětí, které jsou jako váleční rukojmí násilně unášeny do Ruska nebo zažívají jiná válečná traumata. Takovému utrpení nelze přihlížet. V Evropském parlamentu proto žádáme o mezinárodní o pomoc, píše v komentáři pro Newstream europoslankyně Michaela Šojdrová.
Michaela Šojdrová: Děti jsou budoucností Ukrajiny a tu jí Rusko chce vzít
Názory
Podle druhého obvinění Kreml při útocích úmyslně cílí na civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty, píše NYT. V tomto případě Rusko při svých četných vlnách vzdušných úderů na ukrajinská města a infrastrukturu i přes důkazy vypovídající o opaku tvrdí, že zasahuje vojenské cíle.
První žaloby v Haagu
Dva zmíněné případy by představovaly první mezinárodní žalobu vznesenou od začátku konfliktu, který před více než rokem na Ukrajině rozpoutalo Rusko. Chystanému podání žalob předcházely podle NYT měsíce práce zvláštních vyšetřovacích týmů. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan musí obvinění nejprve předložit k předběžnému posouzení, na základě kterého se rozhodne, zda jsou splněny požadavky pro vydání zatykačů.
Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Text schválený vpředvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí včetně České republiky, proti bylo sedm delegací a dalších 32 se zdrželo. Společně s Ruskem se proti němu postavily také Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie.
Přes 140 zemí OSN vzkázalo Rusku: Na Ukrajině nemáte co dělat
Politika
Zatím není jasné, koho se přesně žaloby týkají. ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Na žádost NYT o komentář kancelář prokurátora uvedla, že podrobnosti související s probíhajícím vyšetřováním veřejně nekomentuje.
Někteří diplomaté a experti uvedli, že je možné, že mezi obviněnými by mohl být ruský prezident Vladimir Putin. Pravděpodobnost soudního procesu je ale malá, protože soud nemůže projednávat případy v nepřítomnosti obžalovaných a je vysoce nepravděpodobné, že by Rusko své představitele vydalo.
Kreml od začátku invaze odmítá, že by se na Ukrajině dopouštěl válečných zločinů. Mezinárodní i ukrajinští vyšetřovatelé i neziskové organizace a média ale už od prvních dnů konfliktu shromažďují přesvědčivé důkazy o zvěrstvech ruské armády, jako bylo například zavraždění stovek civlistů v Buči, připomíná NYT.
Český prezident Miloš Zeman dál přitvrdil ve své kritice Kremlu za jeho invazi na Ukrajinu a ruský prezident Vladimir Putin patří před válečný soud v Kyjevě i Moskvě, prohlásil v rozhovoru pro ukrajinskou redakci Rádia Svobodná Evropa pořízeném 3. června, jehož znění nyní zveřejnil Pražský hrad na svých stránkách. „Válka na Ukrajině je skutečně nakonec válkou proti celému Západu a západní demokracii. Je to válka proti světovému řádu, jak ho známe, a týká se nás,“ uvedl mimo jiné.
Zeman přitvrdil. Putin patří před válečný soud v Kyjevě i Moskvě, prohlásil
Politika
