Stanjura: Klasickou sektorovou daň zavádět nebudeme
Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Radiožurnálu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září.
Energetická skupina ČEZ měla za letošní první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Čistý zisk pro letošní rok očekává mezi 60 a 65 miliardami korun. Stát jako majoritní akcionář by tak na dividendách mohl získat 34 až 36 miliard korun.
Stát příliš otálí s řešením drahých energií pro domácnosti. Všechny nestandardní řešení jako nízký tarif, sektorová daň či odchod z Lipské burzy nedávají smysl, jsou složitá a pomalá, říká expert na energetiku Jiří Gavor, výkonný šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií a řídící člen poradenské skupiny ENA. Jediným dobrým řešením by podle něj v současné době byla plošná pomoc.
Analytik Gavor: Vláda by měla drahou elektřinu víc kompenzovat, v tom patří na chvost Evropy
Money
Podle Stanjury se stejně jako letos počítá s tím, že peníze z dividend půjdou na pomoc lidem s vysokými cenami energií. Vláda už dříve oznámila, že celkem na tuto pomoc vyhradí 66 miliard korun, z toho čtvrtinu (asi 16,5 miliardy korun) pošle lidem letos.
„Letošní pomoc pokryly dividendy z ČEZ a stejně tak počítáme, že dividendy, které budou vyplaceny za letošní rok, stát použije na těch slíbených 50 miliard pomoci domácnostem a firmám příští rok,” řekl Stanjura Radiožurnálu. Valná hromada, která o vyplacení dividend za letošek rozhoduje, bude příští rok v červnu.
Zhruba 34 až 36 miliard korun může stát získat při výplatě asi osmdesátiprocentní dividendy. Stanjura nevyloučil, že stát bude uvažovat o jejím zvýšení. „To je zatím předběžné, ale ve výplatě dividend jsme na hranici 80 až 100 procent,” poznamenal.
Vláda také uvažuje o zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku, která by se mohla týkat třeba bank i dalších sektorů. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků. Stanjura vyloučil, že by se jednalo o sektorovou daň. Rozhodnutí podle něj padne zhruba do 10. září.
Mateřská společnost největší české banky dle počtu klientů, České spořitelny, v pondělí podle agentury Bloomberg vyzvala vlády zemí střední a východní Evropy, včetně Česka, aby nezaváděly daň z mimořádných zisků.
Sektorová daň je špatná. Banky nejsou od toho, aby podporovaly vlády, apeluje šéf Erste
Money
Stát podle ministra financí bude kromě odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje kompenzovat zvýšené výdaje na energie firmám i jinak. Podporu by mohly získat například firmy, které jsou energeticky mimořádně náročné, vyžaduje to ale schválení v EU. „Vím, že v této chvíli jsou notifikovány například ocelářství nebo chemický průmysl,” řekl Stanjura. Menším firmám a živnostníkům pak podle ministra dorazí platba za obnovitelné zdroje ve výši zhruba 600 korun za jednu kW hodinu.
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
Lukáš Kovanda: Sektorová daň vrací Česko k socialismu. Gottwald by návrhu tleskal
Názory
