Stát si přihrál osud skupiny ČEZ do vlastních rukou. Sněmovna podpořila usnadnění pro přeměny firem
Sněmovna podpořila vládní návrh na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo podle sporného návrhu pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů.
Stát by mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Novelu nazývanou lex ČEZ II podle dnešního rozhodnutí Sněmovny projedná její ústavně-právní výbor.
Proti úpravě se postavilo hnutí ANO, jejíž poslanec Tomáš Kohoutek neúspěšně navrhoval vrátit návrh vládě k přepracování mimo jiné pro popření principu právního státu a rozpor návrhu s právem EU. Podle místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se vláda pokouší o socialistické zestátnění a možná protiústavní opatření. „Je to nekompromisní, tvrdý krok, kterým zatočíte s minoritními akcionáři,“ uvedl Havlíček.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. 
Windfall tax letos přihraje do státní kasy 64,5 miliardy
Money
Přijetí novely by umožnilo rozdělení obchodní společnosti za souhlasu tří čtvrtin akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. O přeměně ČEZ by tak podle expertů mohl rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, neboť na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí.
Na rozpor návrhu s Listinou základních práv a svobod upozornila podle kritiků ve stanovisku z 25. května, které zveřejnil jeden z akcionářů ČEZ, i Legislativní rada vlády. Její postoj citoval poslanec ANO Patrik Nacher. Výhrady vládních legislativců potvrdil rovněž poslanec ODS Karel Haas, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je zatím komentovat nechtěl.
Přijetí návrhu vládou vedlo letos před létem k propadu akcií ČEZ na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 korun za akcii, aktuální cena dnes byla 955 korun za akcii. Novela podle analytiků otevírá cestu k rozdělení klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část, přičemž propad akcií může pomoci k vytěsnění menšinových akcionářů.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá – jak dnes uvedl její předák Josef Středula – razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun. Toto navýšení odpovídá 12,7 procenta. Je tedy bezmála dvojnásobné v porovnání s předpokládaným růstem průměrné mzdy, který by podle aktuálního šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky měl v roce 2024 činit 6,4 procenta.
Lukáš Kovanda: Odbory hazardují s opětovným roztočením inflace
Názory
Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) dnes vládní novelu obhajovali jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Podle expertů ale nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje, na což upozornila i Legislativní rada vlády.
Návrh podle ministra Blažka ve většině úprav reaguje na evropskou směrnici z roku 2019, kterou Česko mělo převzít do právního řádu do konce letošního ledna. Je také reakcí na poznatky z praxe, neboť pro takzvané kotované společnosti, tedy společnosti uvedené na burze, je díky rozdrobené struktuře akcionářů realizace přeměn při nutnosti souhlasu 90 procent všech akcionářů prakticky neproveditelná. Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.
