Summit EU skončil po jednom dni. Do čela EK navrhl Leyenovou

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou, potvrdily to diplomatické zdroje. Novým předsedou Evropské rady bude portugalský premiér António Costa a šéfkou unijní diplomacie estonská premiérka Kaja Kallasová. Summit ještě tentýž den skončil, původně přitom měl trvat i během pátku.

Nominace von der Leyenové do čela Evropské komise i Kallasové do role vysoké představitelky unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku musí ještě potvrdit Evropský parlament. Kallasová bude zároveň místopředsedkyní komise.

O tom, že bylo o nominacích dosaženo dohody, která vychází z výsledku nedávných evropských voleb, spekulovala média již před pár dny. Dnešní vrcholná schůzka v Bruselu měla tuto dohodu jen formálně potvrdit, zejména Maďarsko a Itálie měly ovšem výhrady, že je předsummitové vyjednávání obešlo.

Jako nejsilnější z voleb do Evropského parlamentu vyšla lidovecká frakce EPP (188 křesel), následovaná frakcí socialistů a demokratů S&D (136) a konzervativní frakcí ECR (83), ve které je právě strana italské premiérky Giorgii Meloniové. Liberální Obnova Evropy (Renew Europe) skončila čtvrtá (75).

Za evropské lidovce vedl v minulých dnech vyjednávání o obsazení klíčových pozic polský premiér Donald Tusk a jeho řecký protějšek Kyriakos Mitsotakis, za sociální demokraty německý kancléř Olaf Scholz a španělský ministerský předseda Pedro Sánchez. Liberály pak zastupovali francouzský prezident Emmanuel Macron a končící nizozemský šéf vlády Mark Rutte. Čtvrtečního jednání se Sánchez z rodinných důvodů neúčastnil, zastupoval ho ale právě Scholz.

Meloniové i maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi vadilo, že trojice stran obešla konzervativce, kteří po eurovolbách početně převýšili liberály a stali se třetí nejsilnější frakcí v EP. „Je to stranicky vytvořená dohoda. Ostudná,“ řekl ještě před začátkem summitu Orbán. Meloniová prohlásila, že dohoda trojice stran obešla některé větší síly v europarlamentu a bude se opírat o křehkou většinu. Zda nakonec Meloniová či Orbán nominace nakonec podpořili, není jasné.

Leyenová nemá nic jisté

Český premiér Petr Fiala, jehož ODS se řadí do konzervativní frakce stejně jako Meloniové strana Bratři Itálie, tak nicméně během summitu na sociální síti X učinil. „Pro Českou republiku je klíčové, aby rozložení respektovalo nejen politickou, ale i geografickou rovnováhu,“ uvedl Fiala. „Jména, která byla dosud navržena, tato kritéria splňují. Navíc je znám všechny osobně, mají pozitivní vztah k České republice a velmi dobře se mi s nimi spolupracovalo,“ dodal český premiér.

K opětovnému zvolení do čela EK bude von der Leyenová potřebovat, aby se pro ni vyslovil Evropský parlament. Tam přitom nemá podporu vůbec jistou vzhledem k poměrně značnému počtu kritiků. Potřebuje přitom získat většinu 361 hlasů. Hlasování je tajné a v roce 2019 v něm dostala jen o devět hlasů více, než potřebovala.

Von der Leyenová ještě neslaví. Unijní lídři se na jménech šéfů jednotlivých institucí neshodli

Politika

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala. Konečné dohody budou chtít prezidenti a premiéři členských zemí docílit na summitu příští týden ve čtvrtek a v pátek. Lídři unijních zemí dávají najevo, že shoda není daleko.

ČTK

Přečíst článek

Dva jednací dny v jednom 

Summit EU, který začal ve čtvrtek odpoledne v Bruselu, dnes skončil překvapivě po jednom dni, původně přitom měl trvat i během dneška. Informovala o tom mluvčí předsedy Evropské rady Ecaterina Casingeová. Unijní prezidenti a premiéři se shodli na obsazení nejvyšších postů v Evropské unii, předtím řešili situaci na Ukrajině i na Blízkém východě. Shodli se rovněž i na takzvané Strategické agendě, tedy dokumentu o směřování EU v příštích pěti letech.

Šéfové unijních institucí ve čtvrtek nejprve podepsali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už více než dva roky brání ruské invazi. Poté summit vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině s tím, že jsou k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury naléhavě potřeba zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety. Lídři členských zemí se shodli také na výzvě, aby Izrael a palestinské hnutí Hamás bezodkladně přistoupili na příměří v Pásmu Gazy spojené s propuštěním rukojmích a zvýšením přísunu humanitární pomoci.

Poté se šéfové států a vlád shodli na zmíněném strategickém dokumentu. V něm vymezili své priority a témata, kterými se má Evropská unie zabývat v příštích pěti letech, od ekonomiky přes bezpečnost, otázky migrace, ale i rozšíření nynější sedmadvacítky či její vnitřní reformy. Další témata původně plánovaná na dnešní dopoledne projednali ještě před půlnocí a druhý den summitu šéf Evropské rady Charles Michel zrušil.

Dobrá zpráva pro Kyjev. Summit EU mu schválil finanční pomoc ve výši 50 miliard eur

Politika

Prezidenti a premiéři Evropské unie dnes v Bruselu jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Před zahájením jejich mimořádného summitu přitom nebylo jasné, zda se podaří přesvědčit Maďarsko, které tuto podporu na prosincové vrcholné schůzce EU zablokovalo. Informace o tom, že celá sedmadvacítka nakonec dosáhla shody, však přišla bezprostředně po oficiálním zahájení dnešního jednání. Rozhodnutí uvítali ukrajinští představitelé i český premiér Petr Fiala.

ČTK

Přečíst článek