Svaz průmyslu: Stát by měl víc podpořit české firmy na Ukrajině
České firmy se mohou výrazně podílet na obnově Ukrajiny a velká část z nich očekává na tamním trhu nadějné příležitosti. „K tomu potřebují podmínky srovnatelné s těmi, jaké mají německé nebo polské společnosti,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. V nastavení státní finanční podpory zatím Česko zaostává i za Slovenskem.
Svaz průmyslu hodlá spolupracovat s ministerstvem průmyslu i dalšími institucemi na novele příslušného zákona, která by umožnila státní pojišťovně EGAP i České exportní bance podpořit české firmy na Ukrajině. Tuzemská legislativa zatím podobnou podporu v zemích, kde probíhá válečný konflikt, fakticky zakazuje.
„I skupina velkých ekonomik G7 se přitom shodla, že státní pojištění na Ukrajině musí pokračovat,“ argumentuje Lukáš Martin. České společnosti podle něj v mezinárodní konkurenci dokáží konkurovat, pokud jde o poměr kvality produktů a jejich ceny, bez srovnatelné státní podpory s jinými zeměmi se ale jejich vyhlídky podstatně zhoršují.
„České firmy, které působí na Ukrajině, tam jdou na své vlastní riziko,“ dodává ředitel mezinárodní sekce, který je také členem koordinační platformy pro obnovu Ukrajiny vedené vládním zmocněncem Tomášem Kopečným.
Tsunami a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 zásadně změnily požadavky na bezpečnost atomových zdrojů i daleko za hranicemi Japonska. Brutální destrukce ukrajinské energetiky, kterou se Putinova armáda snažila zlomit odpor houževnatého protivníka, mění pohled na bezpečnost v rámci celého odvětví. Proměna energetiky, a to nejenom na Ukrajině, směřuje k vyšší odolnosti proti hrozbám reálných i hybridních válek. Zkušenosti z poslední ukrajinské zimy budou studovat bezpečnostní analytici i byznysmeni, kteří chtějí zachytit nejnovější trendy, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Lekce z ruské agrese. Potřebujeme odolnější energetiku i propojení trhů EU a Ukrajiny
Money
Více tykadel v Kyjevě i Lvově
Stát by mohl do budoucna ještě více pomoci prostřednictvím ekonomické diplomacie a podpory exportu. Výhledově by podle Lukáše Martina bylo vhodné personálně posílit Velvyslanectví ČR v Kyjevě i tamní zastoupení agentury CzechTrade. „V současné době je personální obsazení dostatečné,“ argumentuje. „Kdyby ale válečný konflikt skončil během příštích dvanácti měsíců, měli by už pak být na místě lidé, kteří budou mít zkušenosti a dokáží se orientovat v tamním prostředí.“
Agentura CzechTrade by ideálně mohla otevřít své zastoupení také v prostorách Generálního konzulátu ČR ve Lvově. Právě na západě Ukrajiny totiž v současné době začíná řada podnikatelských aktivit. Svá sídla tam kvůli bezpečnostní situaci přesunula i řada ukrajinských firem.
Lukáš Martin oceňuje projekty ekonomické diplomacie (PROPED), které ve formě podnikatelských misí – včetně těch incomingových do Česka – organizuje ministerstvo zahraničí. Na Ukrajině vidí potenciál i pro další program tuzemské diplomacie PROPEA na podporu ekonomických aktivit v zahraničí. PROPEA nabízí širší služby pro zájemce o trvalejší přítomnost v dané zemi. Svaz průmyslu vítá také jmenování nového vládního zmocněnce Tomáše Kopečného, který „může dát českým aktivitám na Ukrajině dobrý směr“.
Válka na Ukrajině jasně ukázala, že každá ze světových velmocí hraje svou vlastní hru, říká Alexandr Vondra, europoslanec, bývalý ministr obrany a současný místopředseda ODS. Evropa se po ruském útoku na Ukrajinu sjednotila, což je vlastně pozitivní nechtěný důsledek agrese Vladimira Putina. Také ve Spojených státech podle Vondry pochopili, že očekávání od Ruska byla nadnesená. Nicméně světové společenství nesdílí evropské zděšení z Ruska. Čína, Indie, Írán či arabské státy hrají vlastní geopolitickou hru. „Končí utopická představa, že celý svět bude sdílet jakési univerzálně platné hodnoty,“ říká Alexandr Vondra.
Alexandr Vondra: Globální hodnoty neexistují, ukázala Ukrajina. Evropa by se měla probrat
Politika
Peníze na ekonomickou diplomacii
Česko bude v příštích letech poskytovat na rekonstrukci Ukrajiny 500 milionů korun ročně, z velké části na humanitární pomoc. Také to považuje Lukáš Martin za správné, zároveň ale zdůrazňuje, že do budoucna by mělo jít více financí právě na ekonomickou diplomacii. Důležité je, aby to byly „nové“ peníze, které nebudou přesunuty od podpory exportu do dalších zemí. Z těchto prostředků by se pak podle představitele Svazu průmyslu měly hradit produkty a služby českých firem, nikoliv zahraničních.
Dalším klíčovým pravidlem musí být podle Lukáše Martina to, že veškerá finanční pomoc Ukrajině posílí přiblížení této země standardům Evropské unie, snižování korupce a posílení transparentnosti výběrových řízení. „Firmy, které míří na Ukrajinu, potřebují jistotu, že nebudou znevýhodněny a mohou se případně spolehnout na spravedlivý soudní proces,“ dodává.
Samy české firmy, které se budou účastnit mezinárodních tendrů, by se mohly více zaměřit na vytváření konsorcií se společnostmi z jiných zemí. Právě to považuje Lukáš Martin za dlouhodobou slabinu tuzemského průmyslu.
Článek vyšel také ne Export.cz
Šok, kterému ukrajinská ekonomika čelí od 24. února loňského roku, je enormní. Ze dne na den přišla země o možnost exportovat do velké části světa, řada firem se musela přeorientovat na válečnou ekonomiku. Ale Zelenského ekonomické kroky jsou natolik efektivní, že dosavadní účet za válku je výrazně lepší, než se dalo čekat. A chválí jej i Mezinárodní měnový fond. 
Ukrajinská ekonomika se po roce války hrabe z nejhoršího. Bez pomoci Západu to nezvládne
Money
