Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit na Ukrajinu, ukazuje výzkum
Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.
Do výzkumu pro organizaci Slovo 21 se zapojilo 1037 uprchlíků. Anonymně vyplňovali dotazníky se 65 otázkami, autoři se zaměřili na zaměstnávání, snahu učit se češtinu a pravděpodobnost návratu do vlasti. Drbohlav zmínil, že výsledky sice nejsou statisticky reprezentativní, ale k podobným číslům dospěla i agentura PAQ Research s ministerstvem práce či Mezinárodní organizace pro migraci.
V rámci novodobého „Marshallova plánu“ na Ukrajinu zamíří zahraniční investice a rozvojová pomoc minimálně v řádu stovek miliard dolarů. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst a tuzemským firmám se i díky tomu nadějně otevírají dveře k zakázkám na rekonstrukci a modernizaci země. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, nejtěžší bude uspět v nadnárodních tendrech. „Tady vnímám největší riziko,“ řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který také stojí v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu. 
Tomáš Prouza: České firmy mají u Ukrajinců dobrou pověst. Teď ještě uspět v mezinárodních tendrech
Leaders
První část nynějšího výzkumu ukázala, že většina dotazovaných přijela do Česka loni v březnu a dubnu. Celkem 37 procent respondentů mělo vysokoškolské vzdělání. Průměrný věk byl 40 let. Celkem 75 procent lidí uvedlo, že se chce vrátit domů na Ukrajinu, pokud to podmínky dovolí.
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazí na Ukrajinu 24. února 2022 největší evropský vojenský útok od druhé světové války. Ruská armáda a rakety dosud zabily tisíce lidí, vyhnaly miliony z jejich domovů zejména do Evropy včetně Česka, otřásl geopolitickým pořádkem po studené válce a rozvířil globální trhy. Připomeňte si hlavní milníky ročního konflliktu.
Rok ruské invaze na Ukrajině v datech: Připomeňte si hlavní milníky
Politika
„V těch 75 procentech je mnoho ale, mnoho nebo. Zdaleka to nebude platit,” řekl Drbohlav. Podle něj 70 procent dotázaných totiž uvedlo, že pokud se jejich potomci v Česku integrují či dorazí jejich partneři, tak se domů vracet nebudou.
Celkem 70 procent lidí se snaží také intenzivně učit češtinu, buď sami, nebo v kurzech. „Je tam nepřímá vazba mezi návratem a učením českého jazyka. Víme, že ne zdaleka všichni se vrátí,” podotkl expert. Podle něj je dobré plány lidí znát. Výsledky se dají využít v integraci. „Jestli máte touhu se navrátit, tak se v zemi chováte jinak, než když si řeknete, že v zemi chcete zůstat,” dodal Drbohlav.
V pátek 24. února uplyne rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Nikdo tehdy nečekal, že Ukrajinci se dokážou postavit síle ruské armády. Stejně jako nikdo nepředpokládal, že ta je tak slabá, říká politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro Newstream. Kdy podle něj válka skončí? A jak se bude vyvíjet dál? 
Politolog: Rusové bojují o zachování diktatury, Putin o sebe. A válka potrvá ještě měsíce
Politika
Podle zjištění větší šance zapojit se na trh práce mají lidé s nižším vzděláním, ze západu Ukrajiny, s menšími tendencemi k návratu do vlasti. Nejdůležitější roli při zaměstnávání hrají předchozí kontakty na Čechy. Bariérou je pak nejistota kolem budoucnosti a setrvání, omezená znalost češtiny, péče o děti, složité uznávání vzdělání či nabídka nízkokvalifikovaných profesí. „Jednoznačně nejztrátovější jsou (při uplatnění) vysokoškoláci, nejlépe jsou na tom středoškoláci s maturitou,” uzavřel Drbohlav.
