Trump chce Ukrajinu hlavně „vyřešit“. Evropa není prioritou
Cílem Trumpovy administrativy je snížení zapojení USA v konfliktu a maximalizace zisků. Zájem Ukrajiny je pro ni sekundární. Svoje priority vidí jinde.
Donald Trump nesplní své, zjevně nerealistické, sliby, že válku v Ukrajině ukončí do 24 hodin nebo do týdne. Ta prohlášení byla samozřejmě pouhou vějičkou v předvolební kampani. Konflikt v Ukrajině je i tak v prvních týdnech administrativy hlavním zahraničněpolitickým tématem. Alespoň tedy do chvíle, kdy se jej administrativě podaří „vyřešit“. Proč ty uvozovky? Protože zřejmě nepůjde o vyřešení konfliktu jako takového, ale jen jeho utlumení, jak už to bývá, když se Rusku činí ústupky. Na přístupu Bílého domu by nás měly zaujmout především dvě věci. Zaprvé to, že se Bílý dům soustředí především na Kreml a Kyjev je v pozici spíš aktivního „účastníka řízení“, než hlavního hybatele. Zadruhé pak to, co je cílem aktivity Washingtonu.
Vezměme to popořádku. Tím nejspravedlivějším řešením konfliktu by samozřejmě bylo stažení Ruska ze všech pozic. Takto by válka mohla skončit okamžitě. Bohužel, to je ten nejméně pravděpodobný scénář. Klíč ke konci války nicméně drží především Rusko jako agresor, nikoli Ukrajina jako bránící se země. Trumpova pozornost se proto zaměřuje na Kreml. Na druhou stranu, zahraniční politika není jen o obsahu, ale i o formě. To, že Trump telefonuje v první řadě s Putinem a ne se Zelenským, nepochybně zanechává v ústech poněkud hořkou pachuť a naznačuje, že eventuální ukončení bojů nebude dle výše zmíněného ideálního scénáře. Pokud by snad došlo dokonce k rozhovorům bez účasti napadené země, je třeba takovému řešení říct jednoznačné „ne“. Doufejme, že toto je naprosté minimum, na němž se Evropa shodne.
Trumpův vlastní obraz
Druhý bod je neméně důležitý. Pro Trumpa je klíčový jeho vlastní obraz. Chce být viděn jako silný lídr, který věci řeší razantně a bez otálení. Na tom je postavena celá jeho persona už od dob televizní slávy. Jeho zahraniční politika je trochu paradoxně zaměřena primárně dovnitř Spojených států, kde chce předvést, jak plní předvolební sliby. Těm dominovalo osekání z jeho pohledu zbytečných výdajů a zaměření na problémy doma. Mír v Ukrajině tak Trump nechápe jako cíl, ale jako prostředek svého snažení. I proto je pro něj konečná podoba takového míru vlastně sekundární. Bohužel pro Ukrajinu a bohužel pro Evropu.
Jakkoli je element obrazu na domácí politické scéně pro Trumpa klíčový, je zároveň zjevné, že mezinárodní pozornost a uznání mu dělá dobře. Ve svém druhém prezidentském období bude Trump nepochybně více než kdy jindy motivován snahou zanechat po sobě nesmazatelný odkaz. Staronový americký prezident se prezentuje jako „dealmaker“ schopný řešit problémy a uzavírat dohody, které jeho předchůdci nesvedli. To platí jak pro dílčí výzvy typu Severní Koreje, tak pro ty velké, zejména nástup Číny jako systémového vyzyvatele. Čína je koneckonců hlavním tématem zahraniční politiky spojených států již od konce předminulé dekády a je i dalším důvodem, proč chtějí Spojené státy svoji roli v bezpečnosti Evropy omezit. Nepočítejme, že by se v tomto ohledu cokoliv změnilo.
Trumpův způsob dělání politiky připomíná házení kamenů do rybníka. Prudká akce vyvolá vlny, na nichž se Trump sveze. Byť nejsou namístě řeči o konci transatlantického spojenectví, transakční a oportunistický styl politiky je něco, na co se Evropa musí naučit reagovat. Podmínky míru na Ukrajině budou nepochybně důležitým testem, zda bude starý kontinent schopen převzít více zodpovědnosti za vlastní bezpečnost. Čas se předvést nastal právě teď. Ani po eventuálním zastavení bojů totiž Rusko jako bezpečnostní hrozba nezmizí a geopolitické zájmy Evropy a Spojených států se definitivně rozešly.
Autor je výzkumník na Mezinárodním politologickém ústavu Masarykovy univerzity, expert na energetickou bezpečnost
To bude velká sláva: Trump s Putinem se brzy potkají nad dohodou o míru na Ukrajině. Nadšeně o tom píší ruská média. V Evropě zavládlo zděšení nad mocenskou hrou obou velmocí. 
Putin s Trumpem rozhodují o válce a míru. A Evropa to má platit
Politika
S americkým prezidentem Donaldem Trumpem se o obchodu jedná obtížně, protože je jeho ekonomické myšlení v mnoha ohledech iracionální, píše v komentáři německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). To by však podle autora nemělo Evropskou unii odradit, aby v nové situaci viděla příležitost a začala s odbouráváním vlastních celních bariér.
Trumpova cla jsou iracionální, Evropu však mohou motivovat k rušení bariér, píší Němci
Money
O zradě Evropské unie, hluboké propasti v koalici podporující Ukrajinu, ale také o tom, že by Evropa neměla být překvapena, píší v komentářích evropské deníky po středečním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, v němž se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
Trump zradil EU a ustoupil Putinovi, píší evropské deníky
Politika
