Trump začal splácet svůj trest. Soudům podal ručení za 175 milionů dolarů
Uchazeč o křeslo v Bílém domě a exprezident Donald Trump poskytl newyorským soudům ručení za 175 milionů dolarů (přes čtyři miliardy korun), část vyměřeného trestu v případu systematického zveličování majetku ve snaze podvádět banky a pojišťovny, uvedl server CNN. Pokud by tak Trump neučinil, newyorské úřady by mohly začít zabavovat jeho majetek a žádat banky o zmrazení jeho účtů.
Soudce Arthur Engoron v dotyčném občanskoprávním procesu uznal téměř všechna tvrzení prokurátorů a v únoru nařídil Trumpovi zaplatit přes 350 milionů dolarů a k tomu dalších 100 milionů dolarů na úrocích (celkem přes deset miliard korun). Úroky se neustále přičítají a celková suma na konci března přesahovala 464 milionů dolarů.
Trump se proti rozhodnutí odvolal a během odvolacího procesu nemá povinnost 454 milionů dolarů zaplatit, soudu však měl prokázat, že stát peníze v případě potvrzení verdiktu dostane, tedy buď částku složit, nebo si zajistit ručitele. Trumpovi obhájci si stěžovali, že sehnat ručitele za tak vysokou částku je „prakticky nemožné“ a odvolací soud na konci března stanovil, že úřady se spokojí s ručením za 175 milionů dolarů.
Na pokrytí této sumy měl exprezident čas do čtvrtka. Nakonec se o ručení dohodl se společností Knight Specialty Insurance Company sídlící v Kalifornii, informují americká média. Společnost vede miliardář Don Hankey, který ke svému jmění přišel díky poskytování vysoce rizikových půjček na nákupy aut. „Nikdy jsem Donalda Trumpa nepotkal... Slyšel jsem, že potřebuje půjčku nebo dluhopis, což je to, co děláme,“ řekl magazínu Forbes.
Podle deníku The New York Times se Trump dohodou o ručení vyhnul finanční pohromě. Newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová dávala po únorovém verdiktu najevo, že jej začne vymáhat jinými způsoby, když Trump ve stanovené lhůtě nepředloží požadované záruky. Exprezidentovi hrozilo mimo jiné zabavování nemovitostí a spekulovalo se i o tom, že alternativou by pro něj bylo vyhlášení bankrotu.
Jamesová žalobu proti Trumpovi a jeho firmě Trump Organization vznesla v roce 2022, přičemž exprezidenta vinila ze systematického zveličování majetků ve snaze podvádět banky či pojišťovny. Soudce Engoron pak kromě finančního trestu vydal řadu dalších opatření včetně tříletého soudního dozoru nad účetnictvím Trump Organization.
Exprezident v případu vinu odmítá a podobně jako čtyři obžaloby své osoby prezentuje i tento občanskoprávní verdikt jako součást jakéhosi spiknutí, zatímco za Republikánskou stranu znovu kandiduje do Bílého domu. Kauza majetkových podvodů přitom není jedinou, která vytváří tlak na jeho finance. Trump musel také pokrýt tresty ve výši skoro 100 milionů dolarů související s loňským závěrem soudní poroty, že před lety sexuálně napadl novinářku Jean Carrollovou.
Pokud jde o Trumpovo odvolání proti Engoronově verdiktu, odvolací soud jej zatím plánuje projednat v září, uvedla agentura AP. Další kapitola občanskoprávního procesu by se tak mohla překrývat s finální fází předvolební kampaně.
Bývalý americký prezident Donald Trump čelí od demokratů kritice za podněcování k politickému násilí poté, co sdílel fotografii se svázaným prezidentem Joem Bidenem, píše americký tisk. Trump a Biden se pravděpodobně utkají v letošních prezidentských volbách. Mluvčí Trumpovy kampaně kritiku odmítl a uvedl, že demokraté používají v boji proti někdejšímu prezidentovi justici.
Trump čelí kritice. Sdílel fotku se svázaným Bidenem
Politika
Krátce před oslavami Velikonoc vyšly v českých médiích výsledky zásadního průzkumu veřejného mínění. Uvedly, že velká část Evropanů nevěří tradičním politikům a stranám a chybí jím silný vůdce. Češi patří k těm, kteří populistického vůdce chtějí také. Naopak Němci jej ze všech dotazovaných národů chtějí nejméně. Výsledky jsou to opravdu děsivé. A nikoli ty výsledky z Německa.
Stanislav Šulc: Češi a další Evropané chtějí vůdce. Tak aby z toho zase nebyl Vůdce
Názory
