Trump zvítězil v Severní Karolíně i v Georgii
Bývalý americký prezident Donald Trump má blíž k vítězství v souboji o Bílý dům než viceprezidentka Kamala Harrisová. Kandidát republikánů získal dva klíčové státy a vede sčítání v několika dalších, jejichž zisk by mu zajistil druhý prezidentský mandát. Podle projekcí médií ovládl Severní Karolínu a Georgii, v ostatních zatím není zcela rozhodnuto. Trumpova strana zároveň demokraty připraví o většinu v Senátu, kde získá nejméně 51 ze 100 křesel, uvádí propočty agentury AP a televize Fox News.
Demokratka Harrisová podle projekcí zvítězila v Kalifornii, New Yorku a dalších státech zejména na severovýchodě USA, kde se její úspěch očekával. Trumpovi rovněž podle předpokladů připadl Texas, Florida a řada států amerického jihu a středozápadu. Rozhodující souboj ve skupině států, kde průzkumy předvídaly těsný výsledek, se kloní na stranu osmasedmdesátiletého exprezidenta. Trump zvítězil v Severní Karolíně a Georgii a vede po sečtení výrazné většiny hlasů v Pensylvánii a Wisconsinu. Navrch má i v Michiganu a Arizoně, kde je spočtena zhruba polovina hlasů. I bez posledních dvou jmenovaných států by měl více než 270 volitelských hlasů potřebných k zisku prezidentského křesla.
Volby podle amerických médií provázela vysoká účast voličů. Hlavními tématy hlasování byly podle průzkumů u volebních místností ekonomika a ohrožení demokracie.
Rodák z pražského Žižkova a od loňského roku čerstvý občan Spojených států Jan Veit poprvé volil v amerických prezidentských volbách. Svůj hlas odevzdal ve volební místnosti ve východotexaském městě Jacksonville, kde žije. Na rozdíl od většiny obyvatel tradičně republikánského státu volil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou.
Volil jsem Kamalu, ale nadšený z toho nejsem, říká Čech žijící v Texasu
Politika
Harrisová sledovala sčítání hlasů na Howardově univerzitě ve Washingtonu, Trump v konferenčním centru ve West Palm Beach na Floridě. Při odevzdání hlasu exprezident prohlásil, že uzná výsledky, pokud budou volby „spravedlivé“. Zároveň však na své síti Truth Social šířil zprávu o „masivním podvádění“ ve Filadelfii, na jejíž hlasy spoléhá Harrisová ve stěžejním souboji v Pensylvánii. Místní policie podle stanice BBC uvedla, že o žádných podvodech neví.
Hlasování v několika státech poznamenala série výhrůžek bombovými útoky, které podle úřadů většinou nebyly věrohodné. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) uvedl, že řada hrozeb zřejmě pochází z ruských e-mailových adres. Ruská ambasáda v USA označila podle agentury RIA informaci za „zlovolnou pomluvu“.
Souběžně s prezidentskými volbami rozhodovali Američané i o novém složení Kongresu. Republikáni si vítězstvím v Západní Virgínii, Ohiu a pravděpodobným úspěchem v Montaně po čtyřech letech zajistili většinu v Senátu, který dosud těsně kontrolují demokraté. Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, je prozatím nejasné.
V amerických prezidentských volbách nekandiduje jen Kamala Harrisová a Donald Trump. Pozornosti se pochopitelně dostává takřka výhradně jen této dvojici, ze které vzejde vítěz. Kandidáti třetích stran přesto mohou v těsném souboji kartami zamíchat, jak už to v minulosti udělali. Bude se historie opakovat?
Karel Pučelík: Rozhodnou americké volby protestní kandidáti?
Názory
Republikánům podle očekávání zůstávají guvernérská křesla v Indianě, Vermontu, Západní Virgínii a v dalších státech, kde dosud vládnou, demokraté znovu uspěli v Severní Karolíně či Washingtonu.
V některých státech hlasovali voliči v referendech o otázkách spojených s potraty či legalizací marihuany. Obyvatelé Floridy odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos tento stát výrazně zpřísnil. Naopak v Marylandu, kde jsou potraty již nyní legální, rozhodli voliči o zakotvení tohoto práva do státní ústavy. Se stejnou úpravou souhlasili také obyvatelé Arizony. Tento stát doposud umožňuje interrupci do 15. týdne těhotenství, nově to bude do dosažení životaschopnosti plodu, což znamená rozmezí 22. až 24. týdne. Uspěla také iniciativa v New Yorku, která se nepřímo týkala potratů, ač je výslovně nezmiňovala. Newyorské referendum se týkalo reprodukčního zdraví a posílení práv občanů v této věci samostatně rozhodovat.
