Trumpova politika žene americké akademiky pryč ze země. Lákají je kanadské a evropské univerzity
Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times. Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí.
Mnoho amerických akademických pracovníků zaznamenalo snížení financování a pokles počtu nových pracovních míst, protože univerzity zmrazují výdaje v očekávání finančního omezování ze strany vlády. Některé znepokojuje omezování akademických svobod. Trumpova kampaň totiž vyvíjí tlak na instituce, jako je Kolumbijská univerzita, která minulý týden přišla o svou druhou rektorku za posledních 18 měsíců.
Americká vláda v březnu zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy korun) a pohrozila, že jí neposkytne další miliardy dolarů. V souvislosti s loňskými protesty studentů proti válce v Pásmu Gazy univerzitu obvinila, že nedělá dost pro boj proti antisemitismu a pro zajištění bezpečnosti svých studentů. Univerzita následně přistoupila na významné změny požadované administrativou, aby si zajistila další financování z federálních zdrojů.
Profesor filozofie na Yaleově univerzitě Jason Stanley uvedl, že váhal s odchodem z USA do Kanady až do „kapitulace“ Kolumbijské univerzity před seznamem požadavků Trumpovy administrativy. To ho přesvědčilo, aby ze země odešel a o záležitosti promluvil.
„Věřím v hodnoty akademické svobody a obrany demokratických institucí. Ne v myšlenku, že správnou odpovědí na autoritáře je schovat se a doufat, že nejste další na řadě,“ uvedl Stanley, který spolu s historiky z Yaleovy univerzity Timothym Snyderem a Marci Shoreovou přechází na Univerzitu v Torontu.
Polský premiér Donald Tusk vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby přehodnotil svůj záměr zavést pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut z Evropské unie. Uvedla to polská tisková agentura PAP.
Rozmyslete si uvalení cel na nejbližší přátele USA, apeluje Tusk na Trumpa
Politika
Administrativa v pondělí oznámila, že prověřuje federální smlouvy s Harvardovou univerzitou a granty jí určené v celkové hodnotě kolem devíti miliard dolarů (207 miliard korun). Důvodem jsou obvinění z toho, že instituce nedokázala ochránit studenty před antisemitskou diskriminací.
Někteří akademici v USA poukazují na kroky administrativy zaměřené proti vědě, včetně jmenování Roberta Kennedyho, který je skeptický vůči očkování, na post ministra zdravotnictví. Mnoho z nich se rovněž cítí osobně ohroženo na pozadí razií imigračních agentů a zpřísněných hraničních kontrol, kdy jsou zadržováni nebo deportováni lidé, kteří nejsou občany USA.
Z 293 postdoktorandů v USA, kteří se v lednu a únoru účastnili průzkumu, jich 78 procent uvedlo, že je jejich pozice ohrožena nebo že byl jejich výzkum odložen. Průzkum, který minulý týden zveřejnil časopis Nature mezi více než 1600 akademiky, ukázal, že tři čtvrtiny z nich zvažují odchod ze země v důsledku narušení způsobených Trumpem.
Akademické instituce v jiných zemích zesílily nábor pracovníků amerických univerzit, a to jak oportunisticky, tak v duchu zachování kvalitního výzkumu, píše Financial Times. Toto úsilí však vyžaduje finanční prostředky, značné množství času a překonání dalších překážek, a to zejména u vědců, kteří často vyžadují vybavení a financování výzkumu nad rámec platů.
Oznámený odchod špičkového AI vědce Mikolova z ČVUT zvedl vlny. Jak to, že v Česku nedokážeme přilákat a udržet špičkové vědce? Proč nám odchází lidé, kteří umí propojovat kvalitní a relevantní výzkum s aplikací v byznysu a průmyslu a mohou posunout české univerzity do špičky?
David Ondráčka: Mozky mizí, šanony zůstávají. Češi zabíjí špičkovou vědu
Názory
Evropa láká americké akademiky
Svobodná univerzita v Bruselu (ULB) v této souvislosti zřídila webové stránky a kontaktní místo pro „vynikající výzkumné pracovníky v ohrožení“. Podle jejího rektora Jana Danckaerta jsou „americké univerzity a jejich výzkumníci největšími oběťmi tohoto politického a ideologického vměšování“.
Začátkem března francouzská Univerzita v Aix-Marseille zahájila kampaň s názvem „Bezpečné místo pro vědu“, v níž vyčlenila 15 milionů eur (374 milionů korun) na financování nejméně 15 amerických vědců. Univerzita rychle obdržela několik desítek přihlášek od těch, kteří „uvažují o vědeckém exilu“.
Minulý týden zveřejnil pozvánku na sociálních sítích dokonce i rektor Kyjevské ekonomické školy. Podle FT nepřímo naznačil, že Ukrajina, která pociťuje tíhu ruské invaze, by mohla být pro akademiky bezpečnějším místem než USA. „Pokud jste akademikem, který se cítí nejistě nebo v ohrožení, rádi vás přivítáme,“ napsal rektor.
