Trumpovi lidé vedou tajná jednání s možnými rivaly Zelenského
Čtyři vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa vedou tajná jednání s některými z hlavních vnitropolitických oponentů ukrajinského prezidenta Volodmyra Zelenského, píše server Politico. Současnou americkou administrativu podle něho sbližuje s Moskvou snaha dostat Zelenského z prezidentského úřadu.
Trumpovi spolupracovníci podle tří ukrajinských poslanců a jednoho republikánského zahraničněpolitického experta jednali s opoziční političkou a bývalou premiérkou Julijou Tymošenkovou a vysoce postavenými členy strany Petra Porošenka, který je bezprostředním předchůdcem Zelenského ve funkci hlavy státu. Diskuze se týkaly hlavně toho, zda by se na Ukrajině rychle mohly konat prezidentské volby. V době válečného stavu to ukrajinská ústava zakazuje a zastánci tohoto opatření říkají, že volby by mohly být chaotické a nahrávat Rusku. Mnoho voličů slouží na frontě a miliony dalších žijí v zahraničí jako váleční uprchlíci, část země se nachází po ruskou okupací.
Popularita Zelenského vzrostla
Trumpovi spolupracovníci jsou ale podle serveru přesvědčeni, že Zelenskyj by ve volbách prohrál kvůli únavě veřejnosti z války a frustrace z korupce. Jeho podpora s postupujícími roky klesá, nicméně po roztržce s Trumpem a jeho viceprezidentem J.D. Vancem z minulého pátku popularita Zelenského opět vzrostla. Podle posledního průzkumu má Zelenskyj před ostatními možnými prezidentskými kandidáty pohodlný náskok. Je mnohem oblíbenější než Porošenko nebo Tymošenková, jeho největším možným rivalem by byl někdejší velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny v Británii Valerij Zalužnyj.
V neoficiálních kanálech se mluví o možnosti prezidentských voleb po uzavření dočasného příměří s Ruskem, ale ještě před tím, než naplno začnou mírová jednání. Na prezidentských volbách na Ukrajině by měl zájem také Kreml, který se Zelenského chce zbavit už roky, píše Politico.
Jak Tymošenková, tak Porošenko nebo kyjevský starosta Vitalij Kličko se veřejně staví proti volbám před koncem bojů. Nicméně „Porošenkovi lidé a Julija mluví s Trumpovými lidmi a staví se do pozice někoho, s kým by se snáze pracovalo a kdo by souhlasil s mnoha věcmi, na které Zelenskyj nekývne,“ řekl serveru Politico expert na zahraniční politiku z americké Republikánské strany.
Zástupci Trumpovy administrativy dávají v poslední době najevo, že Zelenskyj by měl odejít, pokud plně nepřistoupí na americký plán ukončit válku rychle i za cenu velkých ústupků ze strany Ukrajiny. To ještě zesílilo po páteční roztržce v Bílém domě. Domácí oponenti ukrajinského prezidenta po ní veřejně, ale decentně říkají, že životně důležité vztahy s Washingtonem je třeba napravit. V Kyjevě je to považováno za nepřímou kritiku Zelenského, který už mezitím dal najevo, že průběh schůzky v Oválné pracovně byl politováníhodný a že je připraven pracovat s Trumpem na dosažení míru.
Analytik Ruslan Bortnik, šéf Ukrajinského politického institutu říká, že „sledujeme, jak se některé politické frakce dávají do pohybu“. Snaží se podle něj vytvořit neformální vazby či využít kontakty, jaké mají uvnitř Republikánské strany nebo v okruhu lidí kolem Trumpa a signalizují ochotu pracovat s Washingtonem.
Trumpovo rozhodnutí pozastavit dodávky vojenské pomoci Ukrajině jenom politický poplach zvětšilo a posílily snaho o neformální kontakty s „Trumpovým světem,“ píše Politico. Podle Bortnikova očekávaně pomalu povoluje „semknutí kolem vůdce“, ke kterému vedly Vanceovy a Trumpovy útoky na Zelenského, protože vyplývají na povrch možné důsledky rozpadu vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem.
EU podle Trumpových slov z minulého týdne vznikla proto, aby USA odírala, což on nehodlá dál tolerovat. Pokud by u takto ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými. Přitom Česko podle výpočtu renomované poradenské společnosti Oxford Economics představuje ekonomiku, již mohou taková cla poškodit z unijních zemí vůbec nejvíce. 
Česko přinese v Trumpově obchodní válce nejvíc obětí z celé EU, zní z Oxfordu
Názory
Zájem amerického prezidenta o arktický ostrov otřásl kampaní před volbami, které se uskuteční 11. března. Prakticky v každých volbách po téměř půlstoletí slibovali grónští politici zesílený tlak na nezávislost na Dánsku. A po každých volbách se to nestalo. Ale letos, kdy americký prezident Donald Trump nepokrytě hlásá své grónské vize, se nezávislost katapultovala na vrchol volebních programů. 
Týden do voleb v Grónsku. Kampani vládne nezávislost a Trump
Politika
