Ukrajina zahájila program na vývoz obilí do Etiopie či Somálska
Kyjev přestavil mezinárodní program, který má zajistit dodávky ukrajinského obilí do nejchudších zemí v Africe a v Asii. Učinil tak symbolicky u příležitosti 90. výročí stalinského hladomoru na Ukrajině, informovaly zahraniční tiskové agentury.
„Ukrajina byla a zůstává garantem světové potravinové bezpečnosti a i v tak těžkých válečných podmínkách ukrajinské vedení pracuje ve prospěch globální stability,“ řekl podle agentury DPA ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s belgickým premiérem Alexandrem de Crooem v Kyjevě.
Obilí z Ukrajiny
Program s názvem Obilí z Ukrajiny (Grain from Ukraine) má za cíl do konce jara příštího roku vypravit z ukrajinských přístavů do zemí ohrožených hladem a suchem nejméně 60 plavidel s obilím. Mezi příjemci ukrajinského obilí mají být Etiopie, Súdán, Jemen či Somálsko. Podle Zelenského by program mohl zabránit hladomoru nejméně pěti milionů lidí.
Zelenskyj podle agentury Reuters také uvedl, že Kyjev od 20 zemí a Evropské unie vybral zhruba 150 milionů dolarů (3,5 miliardy korun), které budou použity na financování ukrajinského exportu do nejzranitelnějších zemí. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že na Ukrajinu v tuto chvíli míří Německem financovaná loď, která má dopravit ukrajinské obilí do Etiopie.
Rusko za devět měsíců na přímých výdajích utratilo za válku na Ukrajině 82 miliard dolarů (1,9 bilionu korun), uvedlo ukrajinské vydání ekonomického časopisu Forbes. 
Putinův účet za Ukrajinu: Nejdražší je technika, platy vojáků a odškodné za mrtvé
Politika
Summitu se kromě De Crooa osobně zúčastnili také šéfové vlád Polska a Litvy Mateusz Morawiecki a Ingrida Šimonytéová, přítomna byla také maďarská prezidentka Katalin Nováková. Německý kancléř, francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vystoupili s projevem přes video.
Vyvrácení potravinové krize
Politickým cílem iniciativy je mimo jiné vyvrátit tvrzení Moskvy, že bohaté západní země svými protiruskými sankcemi vyvolaly celosvětovou potravinovou krizi. Zatímco Západ ruskou agresivní válku na Ukrajině ostře odsoudil, mnohé chudé země se s hodnocením drží zpátky - zčásti kvůli obavám před možnými důsledky pro vlastní zemi. Rusko patří stejně jako Ukrajina k největším dodavatelům obilí na světový trh.
OSN a Turecku se v červenci podařilo Moskvu přimět, aby zrušila námořní blokádu ukrajinských černomořských přístavů určených pro vývoz obilí. Minulý týden Ukrajina a Rusko dohodu o vývozu ukrajinských potravinových produktů prodloužily o 120 dní.
Ukrajina zatím v nynější sezoně vyvezla téměř 16,2 milionu tun obilí, což je ve srovnání se stejným obdobím předchozí sezony pokles o 31,7 procenta. S odvoláním na údaje ukrajinského ministerstva zemědělství to uvedla agentura Reuters.
Ukrajina zatím vyvezla o třetinu méně obilí než předchozí sezonu
Trhy
Ukrajina si připomíná 90 let od hladomoru, při němž v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků zahynulo 3,5 až šest milionů Ukrajinců.
Polský zlotý dnes vůči koruně znehodnotil na svoji nejslabší úroveň za poslední měsíc. Dnes ráno se prodával i za méně než 5,09 koruny, tedy nejlevněji od letošního 17. října, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Z dlouhodobého hlediska je polská měna stále blízko svých historicky rekordních minim vůči koruně. Na absolutní minimum se propadla letos 7. října, kdy se prodávala i za méně než 5,01 koruny, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Kvůli dopadu rakety v Polsku oslabuje zlotý, zlevňují akcie i ropa. A Družba stále stojí
Názory
