Úřady Náhorního Karabachu se dohodly na návrhu příměří s Ázerbájdžán

Úřady Náhorního Karabachu oznámily, že přistoupily na ruský návrh příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Ten v úterý zahájil v regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu, přičemž podle místních úřadů zemřely desítky lidí a stovky jich byly zraněny. Baku dohodu, která hovoří také o odzbrojení karabašské armády, následně potvrdilo. Boje měly utichnout dnes ve 13:00 místního času (11:00 SELČ), informovala média. Ve čtvrtek mají zástupci obou stran jednat o budoucnosti Náhorního Karabachu a etnických Arménů, kteří tam žijí.

Ázerbájdžán už v úterý večer informoval o úspěších své operace v separatistickém regionu, o který vede desítky let spor s Arménií. Ministerstvo obrany z Baku hlásilo dobytí desítek arménských pozic a zničení desítek nepřátelských zbraní. Z regionu přicházely zprávy o ostřelování několika měst, včetně správního střediska Stěpanakertu, ázerbájdžánskými jednotkami. Dnes Ázerbájdžán v útocích na Náhorní Karabach pokračovala a ve Stěpanakertu podle místních médií vypukla panika.

Nezbylo, než přijmout návrh na příměří

Karabašské síly dopoledne podle agentury Reuters uvedly, že Ázerbájdžán prolomil jejich linie, zmocnil se některých výšin a strategických silničních uzlů a jim nezbývá, než přijmout návrh na příměří. Baku mezitím informovalo o dosažení dohody o pozastavení „protiteroristických opatření“, jak nazývá svou operaci v Karabachu; ujednání zprostředkovali ruští vojáci, kteří mají v regionu roli mírových sil. Ázerbájdžán už dříve prohlásil, že je ochoten jednat s karabašskými Armény pouze tehdy, pokud složí zbraně a rozpustí své jednotky.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků v roli mírových sil.

Potyčky se demonstranty

Poslední dění v regionu vyvolalo obavy z nového konfliktu mezi Baku a Jerevanem. K zastavení bojů vyzvaly například americká a ruská diplomacie. Moskva, která sama vede válku na Ukrajině, apelovala na Baku a Jerevan, aby se vrátily k plnění dohody o příměří, kterou uzavřely před třemi lety. Francie podle agentury AFP žádala, aby o situaci jednala na mimořádném zasedání Rada bezpečnosti OSN, která se má sejít ve čtvrtek. Podle Paříže se Ázerbájdžán dopustil „nelegálního“ a „neospravedlnitelného“ útoku.

U sídla arménské vlády v Jerevanu v úterý vypukly potyčky mezi policií a demonstranty, kteří se dožadovali demise premiéra Nikoly Pašinjana, jehož podle agentur obvinili, že na ázerbájdžánský útok adekvátně nereagoval. Premiérovo odstoupení požadovala arménská opozice už během vlny protestů pořádaných po prohrané válce s Ázerbájdžánem před třemi lety. Policisté a demonstranti se střetli také u ruského velvyslanectví v Jerevanu.

Pašinjan uvedl, že Jerevan se na dohodě o příměří mezi Ázerbájdžánem a úřady Náhorního Karabachu nijak nepodílel. Ministerský předseda dodal, že Jerevanu není jasné, proč se v textu hovoří o ozbrojených silách Arménie. Pravidelná armáda podle něj od srpna 2021 v Náhorním Karabachu nepůsobí.

Mluvčí americké armády mezitím uvedl, že američtí vojáci dnes dokončí společné armádní cvičení s arménskými silami v Arménii, jak se plánovalo. Eskalace situace v Náhorním Karabachu manévry neovlivnila, sdělil podle agentury Reuters. Desetidenního cvičení, které začalo poblíž Jerevanu 11. září, se účastní 85 Američanů a 175 Arménů.