Ústavní soudce Uhlíř: Lichtenštejnové nejsou žádní Němci, rozsudek je absurdní
Knížecí rod Lichtenštejnů se domáhá majetku zabaveného Benešovými dekrety už od převratu. Soud v květnu kauzu opět smetl ze stolu. Ne všichni soudci ale mají tento názor. „Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše, a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní. Rozhodování obecných soudů i Ústavního soudu je dle mého soudu bohužel ovlivněno nejen úvahami právními, ale i politickými a ekonomickými,“ uvedl ústavní soudce David Uhlíř.
Vleklou kauzu o navrácení majektu knížecího rodu Lichtenštejnů měl na stole ústavní soud začátkem května. Ústavní soud vyhlásil 10. května 2023 rozhodnutí ve věci ústavní stížnosti Lichtenštejnů v kauze týkající se pozemků v okrese Kolín. Zatímco dva soudci hlasovali proti vrácení, ústavní soudce David Uhlíř vyjádřil v rozsudku svůj zásadní nesouhlas s dosavadním rozhodováním českých soudů, když mimo jiné uvedl: „František Josef II., kníže z Lichtenštejna, právní předchůdce stěžovatelů, kterému měl být sporný majetek konfiskován dekretem prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., byl občanem státu, který si po celou dobu druhé světové války udržel neutralitu. Není žádný důvod na něj hledět jinak než jako na jakéhokoliv jiného německy mluvícího občana jiného neutrálního státu, kupříkladu Švýcarska. Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše, a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní. Rozhodování obecných soudů i Ústavního soudu je dle mého soudu bohužel ovlivněno nejen úvahami právními, ale i politickými a ekonomickými.“
Nešťastné Benešovy dekrety
Podstata sporů je následující: Československo po druhé světové válce označilo všechny Lichtenštejnce za Němce a okupovalo lichtenštejnský majetek na svém území. Především knížecí rodina se zařazení pod tzv. Benešovy dekrety dodnes brání. Zatímco lichtenštejnská strana po roce 1989 předpokládala, že se obě země domluví, k čemuž ji opravňoval i písemný příslib ministra zahraničí Dienstbiera, česká politická reprezentace doufala, že lichtenštejnské majetky českému státu zůstanou. V roce 2014 dokonce český stát Nadaci zažaloval, neboť jí Obvodní soud pro Prahu 10 v dědickém řízení potvrdil vlastnická práva na les u Říčan. Tento úvodní soudní spor je od roku 2020 na základě mezistátní stížnosti Lichtenštejnska proti České republice řešen Evropským soudem ve Štrasburku.
Rodina Rothschildů chce po Česku vrácení majetku, který jim zabavili nacisté a komunisté. Soudy to zatím odmítají.
Rothschildové spor o panství posouvají do Štrasburku, v Česku neuspěli
Leaders
Vzhledem k vývoji „říčanské kauzy“, k přijetí nového Občanského zákoníku, podle nějž musí každý majitel své okupované majetky aktivně bránit a také kvůli neochotě českého státu jednat mimosoudně, podala Nadace knížete z Lichtenštejna v roce 2018 žaloby požadující navrácení zabraného majetku. V těchto žalobách Nadace požaduje pouze ten svůj majetek, který se v průběhu let nedostal do soukromých či obecních rukou, do majetku škol, univerzit či neziskovek, ale stále ho drží stát. Většina okresních soudů se zatím odmítala důkazy Lichtenštejnů zabývat a bez větších okolků potvrzuje majetek českému státu na základě většinou nedoložených předchozích argumentů.
Rod, který žil v Čechách, na Moravě i ve Slezsku přes 700 let, podle mlučího Nadace Michala Růžičky stále cítí odpovědnost za dílo svých předků. „Ukazuje to dnes a denně. Slezské zemské muzeum v Opavě nyní slavnostně otevřelo výstavu Knížata z Lichtenštejna. Páni země opavské a krnovské, která kromě jiného představí přes čtyřicet unikátů z knížecích sbírek. Ty byly do Opavy zapůjčeny z rozhodnutí Hanse Adama II. zdarma a do opavského muzea byly přepraveny na lichtenštejnské náklady,“ uvedl Růžička.
Lichtenštejnové: Chceme se dohodnout
Do Opavy a posléze Krnova míří také lichtenštejnská delegace čítající například princeznu Noru z Lichtenštejna, sestru vládnoucího knížete, princeznu Marii-Piu Kothbauer z Lichtenštejna, velvyslankyni knížectví v Rakousku a České republice, či prince Alfréda z Lichtenštejna, předsedu Rady rodu Lichtenštejnů. Opavská veřejnost reprezentovaná zástupci města či muzea je již řadu let ochotna podle Růžičky vynakládat energii na udržování historického dědictví Lichtenštejnů ve zdejším kraji a také na pěstování přátelských a osobních vztahů se zástupci rodu. V průběhu několika let tak přijíždějí Lichtenštejnové do Opavy již potřetí.
„Příklad Opavy ukazuje, jak by také mohla vypadat spolupráce Nadace knížete z Lichtenštejna a jednotlivých regionů České republiky, pokud by se namísto soudů Česká republika s rodem domluvila na vyřešení dlouholetého sporu diplomaticky,“ říká Konstantin z Lichtenštejna, nejmladší syn Hanse Adama II., CEO Liechtenstein Group, která spravuje všechny knížecí firmy kromě finančních a bankovních. „Dovedeme si představit kreativní řešení, výhodné pro obě strany,“ dodává.
Vystavená díla pocházejí z prestižních Lichtenštejnských knížecích sbírek. Část z nich se nachází ve starších sbírkových fondech, některá byla pořízena teprve nedávno, a budou proto veřejnosti představena vůbec poprvé.
Jak vypadaly Čechy a Morava před stovkami let? To ukazuje výstava akvarelů Lichtenštejnů v Litomyšli
Enjoy
