V Chorvatsku se vede boj o rozšíření NATO. Prezident je proti, podle premiéra zastává proruský postoj
Chorvatský prezident Zoran Milanović požádá chorvatského zástupce v NATO, aby hlasoval proti přijetí Finska a Švédska do aliance. Podle webu The Kyiv Independent to prezident řekl kanálu N1 TV. Záměr blokovat případný vstup obou skandinávských zemí do NATO avizoval prezident už koncem dubna.
Ve středu Švédsko a Finsko podaly přihlášku do Severoatlantické aliance, čímž učinily klíčový krok k překreslení bezpečnostní mapy Evropy v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu. Proti přijetí obou zemí se ale staví Turecko. To svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že skandinávské země vydají členy kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy.
Milanović je ohledně otázky, zda podpořit finskou a švédskou přihlášku do NATO, ve sporu s chorvatských premiérem Andrejem Plenkovičem. Podle prezidenta by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválena kontroverzní volební reforma. Bosenští Chorvaté usilují o změnu volebního zákona, která by jim usnadnila zvolení jejich zástupců do vedoucích funkcí.
Chorvatská vláda ale postup navrhovaný prezidentem odmítá. Plenković tvrdí, že Milanović zastává proruské postoje.
Finsko podá přihlášku do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí společně oznámili finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Rozhodnutí exekutivy má ještě schválit parlament, což ale je považováno za formalitu. Proti rozšiřování NATO je Rusko, které přitom svým vpádem na Ukrajinu přimělo Finsko a také Švédsko, aby začaly podnikat kroky směřující k členství v alianci.Finsko se rozhodlo vstoupit do NATO, Turecko má výhrady a Rusko je proti
Politika
Proces přijetí Švédska do Severoatlantické aliance podle švédské premiérky Magdaleny Anderssonové nebude trvat déle než rok. O vstup země oficiálně zažádá během několika dní. To nejlepší pro Švédsko je vstoupit do NATO, říká švédská premiérka
Politika