Týden do voleb v Grónsku. Kampani vládne nezávislost a Trump
Zájem amerického prezidenta o arktický ostrov otřásl kampaní před volbami, které se uskuteční 11. března. Prakticky v každých volbách po téměř půlstoletí slibovali grónští politici zesílený tlak na nezávislost na Dánsku. A po každých volbách se to nestalo. Ale letos, kdy americký prezident Donald Trump nepokrytě hlásá své grónské vize, se nezávislost katapultovala na vrchol volebních programů.
Kandidáti jsou nuceni k problému Trump zaujmout stanovisko a voliči po nich chtějí, aby nastínili vizi, jak by ono definitivní odtržení od Dánska mohlo ve skutečnosti vypadat a kdy by k tomu mohlo dojít. „Najednou je tu obrovské hnutí za nezávislost,“ říká pro agenturu Bloomberg Qupanuk Olsenová, čtyřicetiletá důlní inženýrka a influencerka z hlavního města Nuuk, kde žije více než třetina z 57 tisíc obyvatel Grónska.
Olsenová v lednu oznámila, že bude zastupovat populistickou stranu Naleraq v březnových volbách. Hlavním tématem její kampaně je formování grónského státu. Slíbila však, že svůj kanál na YouTube, který se věnuje grónské gastronomii a polárním tradicím, zachová apolitický.
Rusko je podle dánské premiérky Mette Frederiksenové hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu. Evropská unie musí více spolupracovat v obraně i odstrašení, uvedla předsedkyně dánské vlády před zahájením neformálního summitu EU v bruselském paláci Egmont. Frederiksenová rovněž zopakovala, že Grónsko je součástí Dánského království a není na prodej. Reagovala tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by chtěl území získat.
Grónsko není na prodej, vzkazuje dánská premiérka
Politika
Nyní tak kandiduje do 31členného grónského parlamentu a říká, že od doby, kdy se začal v souvislosti s Grónskem ozývat americký prezident, zaznamenala nárůst počtu příznivců svých videí o ostrově. „Trumpův zájem je jako budíček,“ říká s tím, že si Gróňané začínají uvědomovat, že mají větší cenu, než si mysleli.
Grónsko je pod kontrolou Dánska od doby, kdy tam misionáři před třemi stoletími založili kolonii. Vliv země na ostrově během staletí neustále rostl, když Dánové stavěli obchodní stanice a snažili se využívat přírodní zdroje ostrova. Koloniální status Grónska oficiálně skončil v 50. letech 20. století, kdy se stalo plnohodnotnou provincií Dánského království a ostrované získali dánské občanství.
Dánsko brzy hodně investovalo do infrastruktury a sociální péče a zavedlo dánštinu jako jazyk administrativy, obchodu a vysokoškolského vzdělávání. Tyto snahy však také vyvolaly rostoucí požadavky na autonomii a v roce 1979 získali Gróňané kontrolu nad některými domácími záležitostmi. Od roku 2009 mají právo dohlížet téměř na vše kromě obrany a zahraniční politiky.
Napjaté vztahy
V posledních letech je vztah Grónska s jeho bývalým koloniálním pánem stále napjatější. Gróňané stále pociťují ze strany Dánů rasovou diskriminaci a k rozvoji přátelství nepřispěla ani čerstvá odhalení vládního programu nucené kontroly porodnosti v 60. letech 20. století. „Tyto skandály rozhněvaly mnoho Grónanů,“ říká Masaana Egede, redaktorka největších ostrovních novin Sermitsiaq.
Největší světový ostrov se tak nyní ocitá uprostřed debaty o globální bezpečnosti. Na jeho území se nachází americká vojenská základna, která monitoruje vesmír a detekuje rakety, a podle Trumpa je ostrov zásadní pro národní bezpečnost USA. Prezident myšlenku zopakoval včera v Kongresu a řekl, že kontrolu nad arktickým územím získá tak, či tak.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu k oběma komorám Kongresu sliboval začátek zlatého věku pro Spojené státy, daňové úlevy pro Američany i nová cla pro obchodní partnery Spojených států. Reakce demokratů byla okamžitá. Trump podle nich zavleče USA do recese a běžní Američané se nebudou mít líp, možná tak Trumpovi přátelé z řad miliardářů.
Zlatý věk Ameriky začíná, řekl Trump. Možná tak pro miliardáře, reagovali demokraté
Leaders
Grónsko má velké zásoby vzácných minerálů používaných v elektronických zařízeních, které se stávají dostupnějšími, protože jeho obrovské ledovce tají. Očekává se, že oteplující se klima rozšíří arktické lodní trasy, což potenciálně poskytne území klíčovou roli v globálním obchodu. „Výsledek voleb tak ovlivní nejen Grónsko, ale také budoucnost NATO,“ říká Jacob Kaarsbo, bývalý hlavní analytik dánské obranné zpravodajské služby s tím, že by to mohlo mít dalekosáhlý dopad na bezpečnost Evropy.
Volební tlaky
Kaarsbo očekává vměšování do průběhu voleb ze strany USA i Ruska, které se snažily posílit svůj vliv na ostrov. Toto území již zaznamenalo nárůst falešných příspěvků na sociálních sítích propagujících nezávislost. A mnoho místních expertů tvrdí, že nezávislost by mohla posílit Trumpovu ruku, protože by Grónsko bylo snáze ovlivnitelné.
Grónský premiér Múte B. Egede, který se za stranu Inuit Ataqatigiit uchází o znovuzvolení, využil svého novoročního projevu k tomu, aby vyzval své lidi, aby odstranili „okovy koloniální éry“. I když dal jasně najevo, že Grónsko není na prodej, premiér také řekl, že si představuje užší vztah s USA a uvítal by přímé rozhovory s Trumpem. „Nechceme být Dány, nechceme být Američany,“ řekl premiér během lednové návštěvy Dánska. „Samozřejmě chceme být Gróňané“.
Nezávislost by vyžadovala vyjednání dohody s Dánskem, která by musela být schválena v závazném referendu v Grónsku a získat požehnání parlamentů obou zemí. Grónsko se ale může rozhodnout, že nejprve uspořádá nezávazné hlasování, aby zajistilo, že mezi lidmi bude dostatečný zájem o rozhovory s Dánskem.
Průzkumy naznačují, že většina obyvatel Grónska chce svůj vlastní stát, přičemž 56 procent respondentů v lednovém průzkumu uvedlo, že by hlasovali pro nezávislost. Politici se však liší ohledně formy, kterou by mohla mít, přičemž někteří obhajují pokračující úzké vazby s Dánskem a jiní chtějí jakékoli vazby rychle přerušit. Dánsko mezitím již naznačilo, že přeruší finanční podporu pro nezávislé Grónsko, ale někteří analytici tvrdí, že může být nuceno od tohoto postoje ustoupit, pokud nechce, aby jeho roli převzaly Spojené státy.
Spojené státy dotují Kanadu stovkami miliard dolarů, ačkoli nic od svého severního souseda nepotřebují, napsal na své síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Kanaďany znovu vyzval, aby se připojili k USA, čímž by získali lepší vojenskou ochranu a zbavili se cel.
Trump opět vyzval Kanadu k připojení. Bez našich peněz nebudou schopni existence, uvedl
Politika
Trump sice tvrdí, že obyvatelé ostrova chtějí být součástí USA a že území nakonec získá, průzkumy však říkají jiný příběh. Přibližně 85 procent obyvatel Grónska je proti připojení k USA a asertivní přístup amerického prezidenta vyvolal rostoucí protitrumpovské nálady.
Není jasné, jak by se ostrov udržel bez finanční podpory. Území dostává z Kodaně téměř 600 milionů dolarů v ročních grantech. Ty pokrývají asi třetinu výdajů veřejného sektoru. Dánsko navíc kromě obrany dohlíží a platí i nákladné věci, jako je policie a soudnictví. „Pokud je nezávislost definována nulovými finančními vazbami na jiné země, pak je to nemyslitelné,“ říká Torben Andersen, předseda Ekonomické rady Grónska, nezávislého poradního orgánu vlády v Nuuku.
Trumpova vyděračská zahraniční politika má nový cíl. Po arktickém Grónsku kvůli strategickému významu pošilhávají světové velmoci, a Donald Trump by ho pro USA rád odkoupil. Gróňané však dlouhodobě usilují o nezávislost, a pokud se Dánska skutečně zbaví, jen těžko budou hledat nového „pána“.
Karel Pučelík: Trump si brousí zuby na Grónsko. Gróňané o něj ale nestojí. Ani o Dánsko
Politika
