Většina lidí schvaluje podporu Západu Ukrajině, silně proruských Čechů je stále stejně

Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky zveřejnil projekt České zájmy v EU.

Prozápadní postoj podporující aktivitu v konfliktu na Ukrajině, tedy alespoň přesuny vojáků NATO k hranicím Ukrajiny a Ruska, má 28 procent lidí. Prozápadně s podporou pasivity, tedy odmítáním aktivity vojáků NATO, se vyslovilo 24 procent. Dalších 34 procent lidí zařadili autoři průzkumu mezi nejisté, kteří si do budoucna přejí především středovou pozici.

Rok ruské invaze na Ukrajinu. Jak vypadala očima českých i světových fotografů:

Dezinformovaných je podle průzkumu devět procent lidí, pět procent je silně proruských. „Nijak významně nepřibylo lidí, kteří by smýšleli prorusky," uvedli autoři průzkumu.

Tři pětiny lidí je pro přijímání uprchlíků

Přijímání uprchlíků z Ukrajiny vidělo v lednovém průzkumu jako správné 60 procent lidí v Česku. Podíl se tak vrátil na úroveň z konce loňského května, na přelomu srpna a září takto smýšlelo 57 procent lidí. Vůbec nejvíc lidí přijímání ukrajinských uprchlíků podporovalo hned po začátku ruské agrese, na začátku loňského dubna se takto vyjádřilo 70 procent Čechů.

Jiří Hynek: Evropa nemá náboje ani na třicet dní. Ukrajině už těžko víc pomůžeme

Leaders

Česko dodalo Ukrajině za rok války s Ruskem výzbroj a munici asi za dvacet miliard korun, říká Jiří Hynek, šéf Asociace obranného a zbrojního průmyslu ČR. Z hlediska zbrojní pomoci Ukrajině je český příspěvek významný. Kolik přesně tanků či houfnic dodal stát nebo české firmy však nechce odhalovat. Evropa je podle Hynka nyní na hranici svých schopností dodávat na Ukrajinu vojenskou techniku. Zle podle něj zanedbala zbrojní průmysl. Pokud by nastal třeba konflikt s Ruskem, Evropa by byla načapána v nedbalkách. 

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Členství v EU ovlivňuje mezinárodní bezpečnost ČR pozitivně podle 56 procent lidí, negativně podle 30 procent. Čtrnáct procent odpovědělo, že věc nedokáže posoudit. „V reakci na válku lidé víc vnímají bezpečnostní rozměr evropské spolupráce. Unie se tak v jejich očích částečně vrací k původní myšlence svého vzniku, tedy zabránit válkám na evropské půdě," uvedl ředitel STEM Martin Buchtík.

Skepse vůči řešení drahých energií

Veřejnost podle Buchtíka vnímá reakci EU na ruskou agresi jako dobře zvládnutou, stejně tak s odstupem času pozitivně hodnotí společný nákup vakcín během koronavirové pandemie. „Nejvíc skeptická je teď česká společnost v pohledu na evropské řešení energetické krize. Kdo bude v jejích očích nakonec viníkem vysokých cen, se teprve ukáže," dodal.

Pro Putina nejsou Ukrajinci svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů, říká ruský umělec

Politika

Pro Vladimira Putina Ukrajina neexistuje, uvedl v ruský umělec a aktivista Anton Litvin, který již osm let žije v Česku. Podle Litvina si ruský prezident stejně jako kdysi Vladimir Lenin „myslí, že Ukrajina není nezávislý stát a Ukrajinci nejsou svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů“.

ČTK

Přečíst článek

V průzkumu mezi 4. a 15. lednem odpovídal reprezentativní vzorek 1089 občanů ČR starších 18 let. Projekt České zájmy v EU společně realizují STEM, Institut pro evropskou politiku Europeum a Asociace pro mezinárodní otázky.

Vše o ruské invazi na Ukrajinu čtěte zde:

Propaganda za miliardu. Kreml nakoupil státní vlajky a nařídil jejich povinné vyvěšování

Politika

Rusko od loňského 24. února, kdy zahájilo invazi na Ukrajinu, vyčlenilo přes miliardu rublů (295 milionů korun) na nákup státních symbolů. Je to stokrát víc, než kolik ruské úřady vydaly za podobné výdaje v roce 2021, propočítal z veřejně dostupných dat nezávislý server Věrstka.

ČTK

Přečíst článek