Více lovte, nabádá myslivce novela zákona. Zvěř je přemnožená a škodí lesům
Za uplynulých deset let se kvůli přemnožené zvěři snížila biodiverzita druhů dřevin v průměru o třináct procent a zvěř zcela zničila patnáct procent nových stromků. O neudržitelných počtech vysoké i černé zvěře a jejich dopadu na české lesy odborníci bezvýsledně hovoří již více než dvacet let. Nyní poslanci projednávají novelu zákona o myslivosti, která má za úkol neudržitelný stav změnit.
Náklady na ochranu lesa proti zvěři se pohybují v průměru kolem miliardy korun za rok. Dohromady mohou škody způsobené zvěří v lesnictví, zemědělství a dopravě ročně činit šest až sedm miliard korun a o nutnosti vážnou situaci řešit hovoří i další finanční data.
„Zákon, který platí v současné době, je podle zastánců i odpůrců novely značně zastaralý. Byl totiž přijat už v roce 2001, a situace nejen v lesích, ale v lesnictví a zemědělství se od té doby výrazně změnila. Stávající zákon o myslivosti v podstatě oddělil hospodaření na půdě od hospodaření se zvěří. Les nefunguje jako celek ani jako ekosystém. A hospodaření se zvěří je upřednostněno před hospodařením na půdě,” říká Dušan Utinka, lesní hospodář a soudní znalec na oceňování pozemků s tím, že jen do výsadby nového lesa stát investuje každoročně miliardy korun, přitom však třetina výsadby bude do deseti let zničena právě přemnoženou zvěří.
V Česku je nějakých devadesát tisíc myslivců. Občas některý z nich zastřelí svého kolegu, občas rybáře či jiného nevinného člověka, který se nešťastnou náhodou ocitnul na jeho mušce. Z hlediska práva by to asi mělo být zabití, možná vražda. Ale pro myslivce z jejich fatální střely většinou neplyne nějak fatální trest. Jak je to možné? Ač třeba bývají připití, jejich smrtelná minela je často policejními orgány hodnocena jako „náhoda“, případně „nedovolené nakládání se zbraní“.
Dalibor Martínek: Škodnou českých lesů nejsou srny, ale nepozorní myslivci
Názory
Dalším z alarmujících faktorů, které přemnožená zvěř vyvolává, je bezpečnostní riziko. Pojišťovny hlásí, že od roku 2010 téměř čtyřnásobně vzrostl počet nehod se zvěří a podíl těchto nehod na všech nehodách se zvýšil o 228 procentních bodů. „Jen za rok 2024 je již hlášeno 17 tisíc pojistných událostí z důvodu střetu vozidla se zvěří a škody přesáhly 750 milionů korun,” uvádí za Českou asociaci pojišťoven její mluvčí Tomáš Pavlík.
Škody rostou
„Cílem novely zákona o myslivosti je snížit počty spárkaté zvěře, a tím snížit i škody, které způsobuje na lesních a zemědělských porostech. Novela zlepšuje kontrolu lovu a zavádí digitalizaci, aby se myslivci obešli bez zbytečného papírování. Zároveň uvolňuje některá dosavadní pravidla lovu, například umožní lov se zbraněmi s nočním viděním,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Alternativně hospodaří zemědělci v Česku zhruba na 16 procentech půdy, na jednom procentu půdy zavádí farmáři nové trendy jako například regenerativní zemědělství, řekl děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josef Soukup. Stále podle něj převažují konvenční způsoby, které používá přes 80 procent zemědělců. Odborníci ale očekávají, že počet farmářů používajících alternativní způsoby, mezi které patří například ekologické či regenerativní zemědělství, bude narůstat.
Tuzemští zemědělci stále častěji využívají půdu k alternativnímu hospodaření
Money
Novela dle něj povede k tomu, že plány lovu se budou sestavovat podle stupně poškození lesa ve vymezených územích. Poškození lesa zvěří bude odborně posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL). Tam, kde bude les v honitbě poškozován nad stupeň stanovený vyhláškou, orgán státní správy myslivosti uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Uživateli honitby bude stanovena povinnost udržovat stavy zvěře tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesních ekosystémů.
Menší honitby
Novela také mění minimální výměru téměř všech honiteb z dosavadních 500 hektarů na 250 hektarů. Podle ministerstva zmenšení výměry honiteb umožní lepší ovlivňování hospodaření v nich, lov, a tím celkově ochranu lesa, plodin a pozemků před škodami způsobenými zvěří. Zároveň posiluje práva vlastníků honebních pozemků. K tomu však mají myslivci výhrady. „Taxátoři z ÚHUL budou moci nařizovat sankce a pokuty. To mi přijde nemožné, protože jednotlivých honiteb je v každém kraji tolik, že to úředníci nemohou znát, natož nějak normovat,” říká k novele lesník Jiří Šmíd.
Nejhorší je spárkatá zvěř. Teď trochu hororového čtení. Představte si, že po českých lesích pobíhá víc než třicet tisíc kusů jelenů evropských, tedy laní i jelenů! Neuvěřitelné číslo. Takové zvěře, která nám žere naši přírodu a způsobuje národohospodářskou škodu. Už si na to stěžují i ochránci přírody.
Dalibor Martínek: Pojďme vyhubit zvěř, abychom zachránili přírodu
Názory
A bouří se celá myslivecká lobby. Českomoravská myslivecká jednota proto změnu zásadně odmítá. Myslivci upozorňují na to, že toto snížení výměry povede k výraznému zvýšení počtu honiteb , jelikož budou vznikat honitby nové, některé navíc leží na více nově vzniklých územích, takže se budou moci rozdělit do více celků. A to může vést k zahlcení orgánů státní správy a nákladným a zdlouhavým řízením. Předpokládají, že v řadě případů se na mnoha místech po určitou dobu nebudou honitby vykonávat vůbec. Což je v přímém rozporu se snahou novely i vlády, snížit počty zvěře.
Náprava majetkových vztahů
Myslivcům vadí i další novinka. Nově totiž budou moci dostávat povolenky k lovu spárkaté zvěře i divočáků i majitelé minimálně třiceti hektarů lesa, kde konkrétní honitba leží. Na lov hospodářů se však budou vztahovat přísná pravidla stanovená uživatelem honitby, pokud je poruší, budou z lovu na tři roky vyloučeni. Při uplatnění práva lovu ztrácí majitel lesa právo na hrazení škody způsobených v lese zvěří. „Dospěli jsme k závěru, že ohledně řešení škod půjdeme cestou prevence a vlastníkovi dáme možnost regulovat zvěř na vlastních pozemcích,“ komentoval rozhodnutí ministr Marek Výborný.
Kraj Cotswolds v jihozápadní Anglii je proslulý svými restauracemi. Řada z nich má oceněná menu. Některé jsou stovky let staré, nebo se nacházejí na těch nejmalebnějších místech regionu. Ale jen jeden z podniků má před vchodem frontu více než 400 lidí. 
Top Gear Jeremy Clarkson otevřel farmářskou hospodu. Před vchodem vznikají hodinové fronty
Enjoy
