Vláda chce uzákonit dvě procenta HDP na obranu

S vydáváním dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu státu nebo shromažďováním údajů pro případný odvod občanů počítá nová vojenská legislativa, kterou ve středu schválila vláda.

Návrhy zákonů reagují mimo jiné na válku na Ukrajině, uvedl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Cílem předpisů je zvýšit připravenost státu k obraně i umožnit stabilní financování armády. Zatraktivnit mají také službu v aktivní záloze.

Jeden z legislativních balíčků předložených ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) má zajistit povinnost vydávat ročně dvě procenta českého HDP na obranu. K tomu se ČR v NATO opakovaně zavázala. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025. „Je to naplňování programového prohlášení, chceme, aby tato povinnost byla legislativně ukotvena,” uvedl Fiala. Podle premiéra předpis vytváří lepší podmínky pro modernizaci armády.

Zákonný závazek

Podle důvodové zprávy by norma mohla začít platit od 1. července. Vztahovala by se tak již na rozpočet na příští rok. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany příští rok stouply příjmy asi o 21,5 miliardy korun, plány dosud počítaly s obrannými výdaji ve výši 130 miliard.

Premiér Fiala: Letošek nebude jednoduchý, ale zvládneme ho

Leaders

Letošní rok nebude jednoduchý, ale Česká republika ho zvládne, je přesvědčen premiér Petr Fiala (ODS). I když Česko neprožívá jednoduché období, není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním, řekl v dnešním novoročním projevu.

ČTK

Přečíst článek

Ministerstvo navrhuje také změnu financování armádních strategických projektů. U tendrů, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun, bude rozhodovat vláda.

„Předpokládám, že je budeme i diskutovat na výborech pro obranu ve sněmovně i Senátu. Měly by být nadčasové,” řekla Černochová. Ministerstvo obrany bude mít každoročně k dispozici úhrnnou sumu na strategické projekty, která se bude používat v případě potřeby a na základě uzavírání smluv po celou dobu existence projektů. Má tak být zajištěno stabilní financování těchto projektů.

Druhý balíček zákonů mění několik norem. Podle ministerstva nyní předpisy neumožňují, aby se stát efektivně připravoval na svou obranu již v době, kdy ještě není vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav. „Resort má nyní velmi omezený přístup k některým databázím,” vysvětlila Černochová. Úřad možná dostane oprávnění shromažďovat údaje o možných brancích ještě před dosažením těchto stavů. Využívat k tomu bude moct již existující informační systémy veřejné správy. Nyní požadované údaje mohou úřady začít zpracovávat až po zahájení odvodního řízení.

Lukáš Kovanda: Stav veřejných financí zrovna nenahrává nákupu stíhaček z USA. Fiala se bude muset hodně snažit

Názory

Nákup stíhaček z USA, který Fialův kabinet zvažuje, by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu. Stav veřejných financí komentuje ekonom Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Změna má dále umožnit, aby lidé s brannou povinností požádali o tzv. dobrovolné předurčení, tedy o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti v době mimo ohrožení státu a válečného stavu. Stát by je tak mohl povolat v případě krize na mimořádné cvičení, tato vládní pravomoc by podléhala parlamentní kontrole. Brannou povinnost má každý český občan, tedy muži i ženy, mezi 18 a 60 lety. Nevztahuje se na občany, kteří nejsou schopni vojenskou službu vykonávat nebo kteří odmítli vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí či náboženského vyznání.

Pavel Fischer: Fakt, že český prezident nebyl dvacet let v Bílém domě, mě pobuřuje

Prezidentské volby 2023

Senátor Pavel Fischer byl dlouhou dobu považován, a dosud je, za jednoho z favoritů prezidentských voleb. Ale dlouhou dobu se do volebního klání nezapojoval. S oznámením kandidatury dlouho váhal. Účast v prezidentské volbě oznámil až na podzim, zatímco jiní kandidáti během léta sbírali podpisy občanů, objížděli města a obce. Fischer se nominoval do volby díky podpisům Senátorů i poslanců poslanecké sněmovny. Považuje to za svou výhodu. „Každá věc má svůj čas a svůj smysl. Jsem předsedou senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Od února jsem byl za pracovním stolem, v autě nebo v letadle,“ vysvětluje Fischer. „Jednal jsem ve Washingtonu, v Berlíně, v Polsku, byl jsem opakovaně na Ukrajině. To je moje povinnost, kterou jsem musel splnit.“

Dalibor Martínek

Přečíst článek