Nová zbraň proti nízkým důchodům. Vláda umožnila zvýšit penzi dlouhodobým investováním
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Státní podpora penzijního spoření v Česku by měla mít od 1. ledna 2024 jasnější pravidla. Měla by také více lidi motivovat k tomu, aby sami více mysleli na vlastní zajištění na stáří a sami si aktivně a lépe spořili než dosud. Mění se tím několik zásadních věcí ohledně státní podpory i rozšíření možností investování na penzi a zavádí se mimo jiné také vysoké pokuty za nekalé jednání zaměstnavatelů, kteří by chtěli nutit své zaměstnance investovat do DIP podle nich.
Příspěvek na penzijní připojištění se zvýší
Patrně nejvíce oblíbený finanční produkt, který Češi využívají jako spoření na stáří, je penzijní připojištění. U tohoto produktu stát dosud přispíval už od minimálního měsíčního vkladu 300 korun, a to 90 korunami. Nejvyšší příspěvek byl 230 korun při tisícikorunové úložce.
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Češi si na důchod spoří, ale málo. Investování se bojí, raději spoléhají na štěstěnu a sází
Money
Právě to se ale změní a nárok na státní příspěvek 100 korun by měl nově vzniknout až od vkladu 500 korun. Příspěvek by se měl pak zvyšovat vždy o 20 korun s každou stokorunou navíc. Nejvyšší státní příspěvek ve výši 340 korun by měl podle novely dostat ten, kdo si bude měsíčně ukládat do tohoto finančního produktu alespoň 1700 korun.
Nová pravidla by měla přitom od ledna platit nejen pro nové smlouvy, ale i pro ty stávající. Současně by se měly přestat vyplácet státní příspěvky lidem, kteří pobírají starobní důchod. Podle ministerstva financí je totiž hlavním smyslem státní podpory penzijního připojištění motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, nikoliv to, aby lidé v penzi získávali výhody, respektive příspěvek pro krátkodobý spořicí produkt.
Mění se i pravidla pro daňové odpočty
Další zásadní změnou je i zvýšení spodní hranice pro odpočet příspěvků na spoření ze základu daně. „Pokud je poplatníkův měsíční příspěvek na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření nižší nebo roven 1,7 tisíci korunám, odpočet od základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP nemůže využít,“ uvádí se ve vládou schválené novele zákona.
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Hampl: Důchodový systém je beze změn neudržitelný pro budoucí důchodce
Politika
Prodlužuje se také minimální doba spoření na penzi, a to z pěti na deset let. Pokud si tak bude chtít někdo naspořené peníze vybrat dříve, bude muset platit sankci.
Vzkaz vlády – tady máte DIP a začněte si už investovat na penzi!
Novinkou, na kterou se čeká už dlouho, pak je nový takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má Čechy přimět k využívání více investičních produktů i při spoření na penzi. V jeho rámci také novela definuje instituce, které mohou DIP poskytovat, což může být banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, investiční společnost, samosprávný investiční fond a zahraniční osoba s obdobnou činností jako uvedené osoby.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Jana Brodani: Češi budou moci spořit a investovat mnohem kreativněji - a s daňovým odpočtem
Money
DIP je podle vyjádření v navrhované novele „nový zejména z hlediska daňové podpory, jinak se jedná jen o jakousi nadstavbu pro stávající produkty – v rámci tohoto produktu budou evidovány stávající produkty a uplatní se na ně stejná pravidla. Nerozšiřuje se podnikatelské oprávnění jednotlivých subjektů. Zavedením DIP nejsou narušeny stávající právní povinnosti, jsou pouze doplněny nové povinnosti vztahující se jen k dlouhodobému investičnímu produktu,“ píše se v návrhu zákona.
K DIP jsou současně nastavená i pravidla, aby nedocházelo k ovlivňování zaměstnavatelem, kam mají lidé investovat. Zavádí se proto pokuty ve výši milionu korun pro zaměstnavatele, který by chtěl svým zaměstnancům diktovat, kam je možné investovat. „Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu ani přijmout pobídku, která může vést k porušení tohoto zákazu,“ uvádí novela.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1.
ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží. 
Nový produkt spoření na stáří má ambici naučit Čechy aktivně investovat
Money
"Je rozumné a správné, aby se každý z nás nespoléhal s finančním zajištěním na stáří pouze na státní důchod. Proto navrhujeme významné zatraktivnění spořicích produktů se státní podporou, které slouží pro dlouhodobou tvorbu finančních rezerv na stáří a zároveň pomohou rozvoji domácího kapitálového trhu," poznamenal ke schválené novele ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ve III. pilíři zároveň vznikne podle novely i takzvaný alternativní účastnický fond, který umožní penzijním společnostem dynamičtěji investovat například do fondů soukromého kapitálu, nemovitostí, start-upů nebo infrastruktury, a dosáhnout tím pro klienty vyššího zhodnocení.
V rámci III. penzijního pilíře si tak každý člověk bude moci investovat hned do tří produktů zajištění na stáří. Dosud to šlo jen do dvou. Nyní to půjde tedy nejen do penzijních fondů (PF), které zahrnují tři různé typy PF a standardně do investičního životního pojištění (IŽP). Nově se to bude týkat i dlouhodobého investičního produktu (DIP), který lidem umožní samostatné investování do akcií, dluhopisů či investičních fondů.
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Hampl: Důchodový systém je beze změn neudržitelný pro budoucí důchodce
Politika
