Vláda schválila rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Rozhodne sněmovna
Vláda schválila jednomyslně návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun. Na Twitteru o tom informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února.
Rozpočet chce vláda ve sněmovně schválit do konce března tak, aby od dubna stát již mohl hospodařit podle schváleného rozpočtu. Nyní se hospodaření státu řídí takzvaným rozpočtovým provizoriem, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.
Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) jej navrhla se schodkem 376,6 miliardy korun. Nová vláda ale deklarovala, že chce vypracovat návrh se schodkem pod 300 miliard korun.
[[Twitter status: https://twitter.com/Zbynek_Stanjura/status/1491371132934520843]]
Rozpočet počítá s úsporami, které ministerstvo financí vyčíslilo na 76,6 miliardy korun, ale i s mimořádnými výdaji na penze nebo příspěvek na bydlení. Úspory ve výdajích se týkají například provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu ministerstvo financí vyčíslilo na 14 miliard korun.
Vláda schválila návrh rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.
Vláda volí rychlé škrty, popudí tím nemalou část veřejnosti. To usnadní Babišovi cestu na Hrad
Money
Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úřad úspory na 8,8 miliardy korun a u snížení dotací na obnovitelné zdroje energií na osm miliard korun. Dále se úspory týkají ostatních běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. U kapitálových výdajů jde celkem o úspory za 15,4 miliardy korun a týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 4,8 miliardy korun. Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpočtu putovalo na kapitálové výdaje 177,4 miliardy korun.
Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje ministerstvo financí využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun. Dodatečné příjmy stát získá zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.
Před pár dny jsem zveřejnil komentář, který stručně řečeno tvrdil, že učitelé jsou vítězi pandemie. Že jim rychle rostly platy, zatímco některé děti museli učit rodiče. Kterým platy nerostly, naopak se mohli dostávat do existenčních problémů, protože zaměstnavatelé nemají rádi, když jsou pracovníci doma s dětmi.
Dalibor Martínek: Posvátné krávy: učitelé, lékaři, důchodci. Nedotýkat se
Názory
Opozice ohlášené úspory kritizuje. Šéf ANO Andrej Babiš označil vládu Petra Fialy (ODS) za asociální. Ekonomové návrh rozpočtu vidí jako signál přesunu k umírněnějšímu hospodaření. Škrty ve výdajích státu jsou podle nich většinou potřebné. Zároveň však upozorňují, že v příštích letech budou muset být úspory ještě výraznější.
„Přepracovaný státní rozpočet je ambicióznější než zlaté pravidlo konsolidace, které radí seškrtat schodek veřejných rozpočtů z jedné třetiny skrz vyšší příjmy a ze dvou třetin skrz škrty ve výdajích. Poměr vychází na 20:80," řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbanky Helena Horská. Dále uvedla, že jen jedna desetina úspor se týká státních zaměstnanců. „Není tedy pravda, že konsolidaci veřejných rozpočtů odnesou státní zaměstnanci. Budou se na ní jen podílet," dodala.
Předchozí vláda zvolila plošný model pomoci, který současný kabinet označuje za vyhazování peněz z helikoptéry. "Jde jen o zastírací manévr vlády, která pro podnikatele nic nedělá," kontruje bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Sto milionů pro PPF i kavárny Costa Coffee. Kdo dostal nejvíc od státu kvůli pandemii
Politika
Návrh státního rozpočtu před jednáním vlády projednala i tripartita. Podle premiéra je rozpočet protiinflační. Podnikatelé podporují zajištění stability veřejných financí a snížení schodku, odbory kritizují některé úsporné kroky. Dál chtějí jednat o zvýšení platů, vadí jim zmrazení plateb státu do zdravotního pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané.
Připomínky k tomu mají i zaměstnavatelé, uvedli po tripartitě premiér, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
