Volby by stále ovládlo hnutí ANO, ale pohoršilo si. Rostly preference ODS i Pirátů
Volby do Sněmovny by v listopadu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta hlasů, druhá ODS by získala 15,5 procenta. Hnutí ANO si oproti říjnovému průzkumu mírně pohoršilo, naopak ODS si o dva procentní body polepšila.
Na třetí místo se vrátili Piráti, dostali by 11 procent hlasů, o dva procentní body více než v říjnu. Naopak podpora SPD o dva procentní body klesla, v listopadu by činila 8,5 procenta. Do Sněmovny by se dostaly ještě STAN se šesti procenty a TOP 09 s 5,5 procenta hlasů. Vyplývá to z listopadového volebního modelu, který zveřejnila agentura Median.
Stagnace opozičních stran
„Preference opozičních stran v listopadu spíše stagnovaly, zatímco vládní strany si mírně polepšily. Podobný vývoj jsme v listopadu pozorovali i v předchozích letech. Hypoteticky může jít o vliv oslav výročí 17. listopadu,“ uvedli autoři průzkumu.
Fialova vláda bude moci hned zkraje roku 2024 deklarovat vítězství nad inflací, vyplývá z nové analýzy agentury Bloomberg. Pravděpodobnost, že Fialův kabinet bude vládnout minimálně do roku 2029, tak vzroste, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Fialova vláda má slušnou šanci zopakovat volební triumf
Názory
Strany aktuální vládní koalice, tedy ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, mají v součtu podporu 42 procent potenciálních voličů, získaly by 90 poslaneckých křesel. Hnutí ANO by si v listopadových hypotetických volbách připsalo 87 poslaneckých mandátů a SPD 23 křesel. Zisky mandátů ale nezohledňují případné předvolební koalice.
Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny zůstali v listopadu sociální demokraté (SOCDEM, dříve ČSSD), získali by 4,5 procenta, následují lidovci se čtyřmi procenty a komunisté s podporou 3,5 procenta hlasů. Podpora ostatních stran je v listopadovém modelu velmi nízká, uvedla agentura. Upozornila také na to, že u stran, které se pohybují kolem pětiprocentní hranice, tedy u STAN, TOP 09, SOCDEM a KDU-ČSL, je její překonání nejisté. Statistická odchylka činí půl procentního bodu u malých stran a až 3,5 procentního bodu u největších stran.
Tak nám 10. prosince proběhl mezinárodní den lidských práv (slaví se podepsání Všeobecné deklarace OSN) a hned týden poté následovalo výročí úmrtí Václava Havla, symbolu svobody a lidských práv. Je to dobrá příležitost se zamyslet se nad naším přístupem k lidským právům v politice, byznysu, společnosti.
David Ondráčka: Lidská práva, Havel a komplikovaný tanec politiky, byznysu a společnosti
Názory
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb oproti říjnu nepatrně vzrostla, voleb by se zúčastnilo 69 procent dotázaných, určitě by k volbám přišlo 55,5 procenta, dalších 13,5 procenta účast zvažuje. Naopak k volbám by určitě nešla čtvrtina lidí, šest procent uvedlo, že by spíše nešlo. Volební účast ve volbách v říjnu 2021 byla 65,43 procenta.
Svou účastí i volenou stranou si je jista polovina respondentů, 30 procent si je jisto svou účastí, ale zatím neví, koho budou volit, 14 procent si není jista účastí ani stranou a pět procent ví, koho by v případných volbách volili, ale nejsou si jistí, zda by k volbám dorazili.
