Volby by stále s přehledem vyhrálo hnutí ANO. Klesá podpora Pirátů a SPD
Volby do Sněmovny by v září vyhrálo se ziskem 33 procent hlasů opoziční hnutí ANO. Druhá ODS by získala 11,5 procenta a třetí hnutí STAN 11 procent, vyplývá z volebního modelu agentury Median. Do Sněmovny by se podle něj dostali ještě Piráti a SPD.
Hnutí ANO a Starostům preference ve srovnání s výsledky srpnového modelu vzrostly o půl, respektive 1,5 procentního bodu. Občanští demokraté, Piráti a SPD naopak ztráceli. Pirátům by v září dalo hlas 8,5 procenta voličů, o procentní bod méně než v srpnu. ODS si pohoršila o 1,5 procentního bodu a SPD klesla podpora o čtyři procentní body na sedm procent.
Do Poslanecké sněmovny by se v září nedostala TOP 09, KSČM ani Přísaha, všechny tři subjekty mají shodně 4,5 procenta. Sociálním demokratům (SOCDEM) model přisuzuje zisk čtyř procent a Motoristům 3,5 procenta. Po dvou procentech hlasů by posbírali Zelení, KDU-ČSL a PRO 2022.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že předložil návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na následujících pět let. Jeho obdobná platová předloha leží ve Sněmovně od konce listopadu 2021, poslanci ji dosud nezačali projednávat. Nastavením platů poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších vysokých funkcionářů se musejí politici znovu zabývat v souvislosti s květnovým verdiktem Ústavního soudu.
Babiš předložil návrh na zmrazení platů vrcholných politiků
Money
Strany současné vládní koalice, tedy ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, mají v součtu podporu 29 procent potenciálních voličů. Bez sestavení předvolebních koalic by dohromady získaly 64 ze 200 poslaneckých křesel, spočítal Median. ANO by si ve volbách připsalo 86 mandátů. Po 25 křeslech by ve Sněmovně měli Piráti a SPD.
Volební potenciál hnutí ANO v září vzrostl na 42 procent, jeho voličské jádro zůstává konstantně 25 procent. Druhý nejvyšší voličský potenciál mají Starostové s 24 procenty. Potenciál ODS je 20,5 procenta, Pirátů 20 procent a SPD 11 procent. Volební potenciál vyjadřuje, jak velkou skupinu voličů by subjekt mohl získat, pokud by mu dali hlas všichni, kdo ho plánují volit, a zároveň nevylučují účast ve volbách.
Ochota volit poklesla
Voleb do Poslanecké sněmovny by se v září určitě zúčastnilo 46,5 procenta lidí. Dalších osm procent dotázaných účast zvažuje. Ochota zúčastnit se voleb oproti minulému průzkumu poklesla. Pokles volební účasti jde do velké míry na vrub lidem, kteří v roce 2021 volili koalici Spolu. Ti by se ze 31 procent voleb určitě nezúčastnili.
Průzkum veřejného mínění pro volební model dělal Median od 1. do 30. září. Zapojilo se do něj 1020 respondentů ve věku 18 a více let.
Schodek rozpočtu má být příští rok 241 miliard korun, maluje si vláda. Jenže Národní rozpočtová rada jej realističtěji vidí spíš na úrovni bezmála 290 miliard. Hned několik položek návrhu rozpočtu totiž stojí na vodě, přičemž vzniklé dodatečné manko odpovídá 45 miliardám. Navíc, deset miliard korun, o něž kabinet schodek navýšil v důsledku zářijových povodní, není účelově vázáno, jak přitom káže příslušný zákon, takže rozpočtová rada se obává, že by mohly být využity docela jinak než na odstraňování následků pohromy.
Lukáš Kovanda: Hodlá vláda „spláchnout“ své rozpočtové díry za 45 miliard?
Názory
Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. 
Slovenský poslanec se v Moskvě omluvil za rusofobii na Západě
Politika
