Volby by v srpnu vyhrálo ANO před ODS, posílila podpora třetí SPD
Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO s 29 procenty hlasů před ODS se 16 procenty a SPD se 14 procenty. Piráti by dostali 11,5 procenta, ČSSD pět procent. Další strany by pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny nepřekročily, a to včetně nyní sněmovních uskupení STAN, TOP 09 a KDU-ČSL. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median.
Nejvýrazněji proti červencovému volebnímu modelu Medianu vzrostla podpora SPD o 1,5 procentního bodu. O procentní bod vzhůru se posunul zisk Pirátů, o půl procentního bodu se zvýšil pro ODS. Hnutí ANO naopak proti červenci ztratilo procentní bod. Podpora ČSSD zůstala stejná jako v červenci, pro STAN se snížila z 5,5 na čtyři procenta. U STAN a ČSSD nelze spolehlivě určit, zda je jejich podpora nad pětiprocentní hranicí či pod ní, uvedli autoři průzkumu.
V Praze sice zvítězila ODS v uskupení SPOLU, ale pohled na výsledky v celé zemi ukazují jiný obrázek. Ostatně, výsledek se celkem jasně zobrazil ve tvářích Andreje Babiše a Karla Havlíčka, když po prvních výsledcích nastoupili před novináře.
Dalibor Martínek: Češi dali vládě vysvědčení. Bude příštím premiérem Babiš, nebo Havlíček?
Názory
Podobně jako STAN o 1,5 procentního bodu klesl zisk TOP 09, v srpnu by dostala 3,5 procenta. Podpora lidovců klesla proti červenci o procentní bod na 3,5 procenta. Komunistům naopak o procentní bod vzrostla na 3,5 procenta, stejně by získala Přísaha s nárůstem o půl procentního bodu. O půl procentního bodu na dvě procenta si pohoršila Trikolora, stejný procentní zisk by měli také Zelení.
ANO a SPD by volili zejména důchodci
Hnutí ANO si udržuje vysokou podporu zejména mezi důchodci a lidmi ve věku od 65 let, stejné skupiny preferují SPD. Občanští demokraté se podle Medianu těší podpoře mezi podnikateli a lidmi ve věku 25 až 34 let, Piráti mají nejvyšší podporu ve skupině 18 až 24 let a mezi studenty. ANO a SPD jsou často volbou absolventů středních škol bez maturity, vysokoškoláci preferují ODS a Piráty.
Interpretovat volební výsledky ve svůj prospěch je tradiční politická disciplína. Že ji političtí matadoři ovládají, předvedli hned na pozdně večerních tiskových konferencích. Expremiér Andrej Babiš trvá na tom, že komunální a senátní volby byly referendum o vládě, a tvrdí: „Voliči nás vyslyšeli, vyhráli jsme další volby a výrazně jsme si polepšili.“ Premiér Petr Fiala: „Naši voliči si nenechali vnutit teze o referendu o práci vlády. Pokud k tomu tak přistupovali, tak ji ocenili a já jim za to děkuji.“ Pomineme-li fakt, že představa jakéhosi referenda je zcela pomýlená, v podstatě můžeme hlavním soupeřům jejich výklad voleb odkývat. Odpískaný je ovšem teprve první poločas, a mančafty a jejich lídři mají po odchodu do šaten o čem přemýšlet.
Volby dopadly tak jak dopadly. Za vítěze se označují strany vládní pětikoalice, i opozice
Názory
Případných sněmovních voleb v srpnu se chtělo zúčastnit 57,5 procenta účastníků průzkumu, dalších 18 procent účast zvažovalo. Určitě by hlas neodevzdalo 17,5 procenta dotázaných, spíše by k volbám nešlo sedm procent. "Pozorujeme nárůst ochoty zúčastnit se voleb, nicméně deklarovaná volební účast bývá obvykle vyšší než skutečná účast," uvedl Median.
Přitom téměř 40 procent z dotázaných se chce voleb určitě zúčastnit, ale nejsou pevně rozhodnutí, komu by dali svůj hlas. Dalších víc než 14 procent lidí si nejsou jistí svou účastí ani volenou stranou. "Podpora stran se může i nadále dynamicky měnit," uvedl Median.
V průzkumu mezi 1. a 31. srpnem se Median dotazoval 1005 lidí ve věku 18 a více let.
