Volby v Německu vyhraje CDU/CSU Friedricha Merze, ukázal průzkum
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Podle průzkumu INSA pro bulvární deník Bild by získala CDU/CSU 30 procent hlasů, a předčasné parlamentní volby by tak vyhrála. Konzervativci se kolem 30 procent drží v průzkumech stabilně několik týdnů bez větších výkyvů. Na druhém místě by skončila Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, a to se ziskem 21 procent. Na třetím a čtvrtém místě by skončily strany současné menšinové vlády kancléře Olafa Scholze. Sociální demokraté by získali 15 a zelení 13 procent.
Do Spolkového sněmu by se dostaly ještě dvě strany z levého okraje: Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Levice má kořeny v komunistické Sjednocené dělnické straně (SED), jež vládla jako státostrana v Německé demokratické republice (NDR). BSW se od ní předloni odštěpila a ještě před půl rokem to vypadalo, že je Levice oslabená natolik, že z parlamentu po volbách vypadne. V posledních týdnech se ale trend obrátil, Levice má v průzkumu agentury INSA sedm procent a obavy, že nepřekročí pětiprocentní hranici, musí mít nová strana BSW. Se čtyřmi procenty by se podle průzkumu do sněmu jistě nedostali svobodní demokraté (FDP).
Válka nutí lidi, aby si vybrali stranu. A americký prezident Donald Trump, jak se mnohým v Evropě zdá, stojí na straně ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal bruselský server Politico. Zásahy nového šéfa Bílého domu do rusko-ukrajinského konfliktu podle serveru učinily noční můry Ukrajinců i mnoha jejich spojenců skutečností a převrátily transatlantický vztah, který je základem evropské bezpečnosti od roku 1945.
Trump si vybral Putina. Nyní jsou spojenci, píše Politico
Politika
Merz jako nový kancléř
Kancléřem se po volbách s největší pravděpodobností stane konzervativec Merz. V posledních dnech přitom několikrát kategoricky vyloučil spolupráci s AfD a v úvahu nepřipadá ani koalice s Levicí či BSW. Podle průzkumu agentury INSA tak zbývá v podstatě jen jediná možnost, jak sestavit většinovou vládu. Spolupracovat by musely CDU/CSU, SPD a zelení.
Poprvé by tak na celostátní úrovni vznikla takzvaná keňská koalice. V Německu se tradičně vládním koalicím přiřazují názvy podle barev, které mají jednotliví členové v logu. V tomto případě je to černá, červená a zelená, tedy barvy keňské vlajky. Na celostátní úrovni taková koalice zatím nevládla, ve spolkových zemích ale už tyto tři strany ve vládě spolupracovaly, do loňského roku například v Sasku či Braniborsku.
Koaliční jednání by přitom byla zřejmě náročná. Jednalo by se totiž o požadavcích čtyř stran. CDU a CSU jsou z historických důvodů dvěma samostatnými stranami, které mají i rozdílné programy. Zatímco CDU kandiduje v 15 ze 16 spolkových zemí, její sestra CSU kandiduje jen v Bavorsku. Předvolební kampaň navíc značně prohloubila nedůvěru mezi CDU/CSU na jedné a SPD a zelenými na druhé straně, a to především v hlavní otázce letošních voleb: migraci.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale odlišný postoj zastává Moskva k otázkám týkajících se vojenských aliancí. Podle ruské státní agentury TASS to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nezbytné. Moskva zpochybňuje legitimitu ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj před několika dny řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí mírový plán dojednaný společně s USA a evropskými lídry.
Ukrajina má právo na vstup do EU, prohlásil Peskov
Politika
Vláda, která v Německu vznikla po volbách v roce 2021, se skládala z tří stran: SPD, zelených a FDP. Loni v listopadu se přitom rozpadla kvůli hlubokým neshodám v hospodářské a finanční politice, které plynuly mimo jiné z ideologické rozdílnosti koaličních stran.
Po středečním duelu Scholze a Merze, který přenášely zpravodajské weby Welt a Bild, německá média píší, že bylo možné pozorovat jisté sblížení. Podle komentáře listu Die Zeit bylo vidět, že kancléř a jeho vyzývatel neměli zájem na příliš ostré hádce pár dní před volbami. Agentura DPA dnes upozornila, že „jistá vzájemná důvěra“ mezi politiky panuje. Na otázku, zda by sedl do letadla řízeného Merzem, Scholz odpověděl jasným ano. Merz dodal, že by ho na palubu vzal, záleželo by ale na tom kam: „Z Berlína domů určitě.“
