Vyšla kniha o Navalném. Nenechal se zastrašit a nehodlal zůstat v exilu, píše se v ní
Redaktor deníku The Washington Post David M. Herszenhorn v knize Disident Alexej Navalnyj vypráví příběh neústupného kritika ruského politického systému. Kniha s podtitulem Profil politického vězně, která v těchto dnech vyšla v překladu Tomáše Piňose, nabízí pohled na pozoruhodný život a činnost Navalného, tvůrce opozičního hnutí patřícího k největším odpůrcům prezidenta Vladimira Putina.
„Alexej Navalnyj nechtěl zemřít. Nechtěl žít mimo Rusko. A nehodlal mlčet, což Kreml štvalo ještě víc,“ píše v úvodu knihy Herszenhorn. Uvádí, že poté, co atentátníci ruské vlády Navalného v roce 2020 otrávili nervově paralytickou látkou, byl tento protivník ruského prezidenta Vladimira Putina přes dva týdny v kómatu v německé nemocnici. „Když se probudil, prohlásil, že jakmile se zotaví, vrátí se do Moskvy. Nenechal se zastrašit a nehodlal zůstat v exilu,“ píše Herszenhorn. Mezinárodní zpravodaj Herszenhorn v deníku The Washington Post komentuje válku na Ukrajině a zabývá se geopolitikou bývalého Sovětského svazu. Před nástupem na tuto pozici v srpnu 2022 pracoval šest let jako hlavní bruselský zpravodaj pro Politico Europe.
Navalnyj byl opakovaně zatýkán a v roce 2020 přežil útok paralytickou látkou novičok. „Žádný z Putinových projektů nebyl úspěšný,“ prohlásil tehdy Navalnyj. „A mimochodem, pokud jde o to, jestli mě otrávili, nebo neotrávili, ruský systém nemůže všude upadat, a přitom excelovat v oblasti vražd. Je zjevné, že upadá i v této oblasti. To je ale dobře,“ dodal. Po léčbě v berlínské nemocnici Charité se v roce 2021 vrátil do Ruska a byl znovu uvězněn.
Jako bloger svými investigativními rešeršemi rozkrýval korupci v Putinově okolí. Část liberální opozice ale Navalného v minulosti vyloučila ze svých řad kvůli jeho údajným nacionalistickým postojům. V roce 2014 v rozhlasové stanici Echo Moskvy řekl, že ruská anexe Krymu sice je porušením mezinárodního práva, ale „realita je taková, že Krym je součástí Ruska“. Invazi své země na Ukrajinu ale Navalnyj důrazně odsoudil. Označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla na dno.
Navalnyj, který je nejznámější osobností ruské opozice, zemřel letos 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři. Uváděl, že veškeré procesy s ním byly vykonstruované proto, aby režim prezidenta Putina umlčel svého hlasitého kritika. Kreml odmítá obvinění, že Putin Navalného nechal zavraždit. Také americké tajné služby podle The Wall Street Journal dospěly k závěru, že ruský prezident pravděpodobně přímo nenařídil zabít Navalného. Washington však podle deníku nezbavuje hlavu ruského státu celkové odpovědnosti za Navalného smrt.
Jakékoliv přesuny balistických střel z Íránu do Ruska by představovaly výraznou eskalaci v ruské válce proti Ukrajině. Varovaly před tím podle agentury Reuters Spojené státy poté, co některá média s odvoláním na nejmenované zdroje přinesla zprávy o prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi, doprovázeném právě přesunem zbraní. Rusko, které už od února 2022 vede útočnou válku proti sousední Ukrajině, využívalo dosud například íránských dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad zprávami médií hluboké znepokojení.
Rusové očekávají zásilku balistických raket z Íránu. Je to alarmující, varují Spojené státy
Zprávy z firem
Ukrajinská operace v ruské Kurské oblasti uspěla, a to i tím, že přiměla Rusko stáhnout tam na 60 tisíc vojáků z míst, kde by jinak ukrajinské obraně hrozily problémy. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém americké televizi NBC News, ze kterého citovala ukrajinská a zahraniční média.
Zelenskyj: Operace v Kurské oblasti se povedla, na 60 tisíc ruských vojáků se stáhlo
Politika
