Z ukrajinské armády letos dezertovalo 60 tisíc vojáků. Hrozí jim až 12 let vězení
Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 tisíc trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů za roky 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.
Koncem října u Vuhledaru v Doněcké oblasti stovky příslušníků pěchoty ze 123. brigády odešly ze svých pozic, píše FT. Tito vojáci se vrátili domů do Mykolajivu a někteří z nich tam uspořádali ojedinělý protest, během kterého požadovali více zbraní a výcviku. „Přijeli jsme do Vuhledaru jen s automatickými puškami. Tvrdili, že by tam mělo být 150 tanků, ale bylo jich tam 20 ... a nic, co by nás krylo,“ citují FT nejmenovaného důstojníka ze 123. brigády. Někteří z dezertérů se vrátili na frontu, další se ukrývají, jiní jsou podle ukrajinských úřadů ve vazbě.
Muži ve věku od 18 do 60 let mají zakázáno opustit Ukrajinu, ale někteří využili toho, že byli do zahraničí posláni na vojenský výcvik a utekli. Okolo 12 takových případů se každý měsíc stane v Polsku, uvedl nejmenovaný polský bezpečnostní činitel. FT podotýká, že ministerstvo obrany ve Varšavě sdělilo, že s otázkami ohledně ukrajinských dezertérů je třeba se obracet na ukrajinské úřady.
Ruská převaha
FT píší, že velké množství případů dezerce jen prohlubuje tíživou situaci, v níž se Ukrajina nachází. Díky převaze v lidské síle Rusko na východě v posledních měsících postupuje nejrychleji od roku 2022. Ukrajina zároveň není schopna vojáky z fronty vyměňovat za vojáky z týlu, a dopřát tak unaveným obráncům odpočinek. Podle vojenských analytiků to vede k většímu počtu obětí i k tomu, že mezi muži, kteří by jinak možná do armády vstoupili, se šíří strach. Důstojník 123. brigády řekl, že jeho jednotka nebyla ani jednou vyměněna. Za normálních podmínek by v rámci rotace strávili měsíc na základně, kde by odpočívali, cvičili nové vojáky a opravovali poškozenou techniku. Mnoho vojáků je tak podle FT vyčerpaných, naštvaných a potýká se s psychickými problémy.
Ačkoliv ukrajinské ozbrojené síly mají okolo milionu příslušníků, jen asi 350 tisíc jich je v aktivní službě. Mezi dezertéry pak drtivou většinu zaujímají vyhořelí bojovníci, a to jak z pěchoty, tak z útočných jednotek. Množství případů je tak obrovské, že ukrajinská justice na něj nestačí. Ve snaze přivést více vojáků zpět na jejich pozice ukrajinský parlament nedávno zmírnil postih dezertérů. Obvinění je tak možné zrušit v případě, že se voják tohoto činu dopustil poprvé a pak se vrátil ke své jednotce.
Na Ukrajině mají mimořádně špatnou pověst armádní náborová střediska, jejichž pracovníci někdy muže bili a chytali přímo na ulicích nebo v prostředcích hromadné dopravy. Pochybnosti vyvolává práce zdravotních komisí, kdy se stává, že schvalují výjimky z vojenské povinnosti za úplatky. Ministr obrany Rustem Umerov slíbil změny směrem k dobrovolným odvodům, kdy si budou muži vybrat brigádu a zaměření.
Bohdan, který loni přišel o paži a nyní pracuje jako řidič armádního nákladního auta a jezdí mezi frontou a zázemím v oblasti Dnipra, FT řekl, že mnoho Ukrajinců válku vytěsňuje a zapomíná na oběti, jaké vojáci přinášejí, aby jim zajistili bezpečí. Nemá nic proti tomu, aby si civilisté žili v pohodě, pokud by armáda měla všechno, co potřebuje. „Ale musíme žebrat - drony, brýle pro noční vidění, peníze na opravu aut,“ podotkl.
Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.
Pomoc za miliardy. Biden pošle na Ukrajinu střely Javelin či munici do raketometů HIMARS
Money
Nově zvolený americký prezident Donald Trump hodlá zavést clo ve výši 100 procent na dovoz ze zemí, které by zamýšlely snižovat své využití dolaru. O takzvané dedolarizaci diskutují hlavně některé země uskupení BRICS, zvláště Rusko.
Trump udeřil na Putina. Hrozí mu stoprocentním clem kvůli nezájmu o dolar
Politika
