Zabraňme dalším únosům ukrajinských dětí do Ruska, vyzývá europoslankyně Šojdrová pro návratu z Ukrajiny
Europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová chce pomoci dětským obětem války na Ukrajině. Po návratu z monitorovací mise na Ukrajině, kde se setkala se zástupci neziskových organizací, které monitorují násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska, Šojdrová navrhuje několik konkrétních aktivit. Například tábory pro ukrajinské děti v Česku, zemích EU a i finančně podpořené tábory na Ukrajině v oblasti Karpat. Dále poskytnutí vybavení do škol zejména ve venkovských oblastech, kde nemají dostatek počítačů.
Další aktivitou je požadavek měst Lvov a Chodoriv na partnerství s českými městy. Šojdrová chce zabránit dalším násilným deportacím do Ruska a nelegálním adopcím ukrajinských dětí a zvýšit tlak na aktivitu mezinárodních organizací. „Musíme řešit zbraně, munici a tanky. Čím dříve válka skončí, tím dříve budou ukrajinské děti mít zase normální život. Ale dokud válka neskončí, musíme aktivně pomáhat i ukrajinským dětem. Já na Ukrajině neřešila dodávky zbraní, to není v mojí kompetenci. Řešila jsem konkrétní pomoc - pomoc do sociálních zařízení, do dětských domovů, do škol,“ uvedla europoslankyně.
Šojdrová na Ukrajině řešila také spolupráci mezi ukrajinskými a českými městy. „Starosta města Lvov mě požádal o navázání partnerství s některým z českých měst a o zajištění finanční podpory pro budování velkého zdravotnického zařízení pro válečné veterány z celé Ukrajiny. Na Ukrajinu jsme přivezli auto plné darů od sponzorů, zejména obuv, oblečení a trvanlivé potraviny,“ dodala Šojdrová.
Únosy ukrajinských dětí do Ruska
Na Ukrajině se europoslankyně a členové mise setkali s chlapci Ivanem a Maksymem a jejich zákonným zástupcem Antonem, který je zachránil z okupovaných území. Jejich kamarád Filip byl deportován do Ruska a adoptován zmocněnkyní ruského prezidenta pro práva dětí Marijí Lvovovou-Bělovovou (na snímku s Putinem). Ta deportace organizuje a připravuje. Celkem bylo deportováno podle oficiálních údajů 19 400 dětí, skutečný údaj je pravděpodobně mnohem větší. 364 dětí se podařilo navrátit.
Ruská invaze na Ukrajinu trvá již více než pět měsíců. Celá Evropa se semknula v duchu solidarity, mnozí přijímají prchající ukrajinské rodiny do svých domovů a sledujeme i úspěšnou integraci dětí do vzdělávacích systémů. Stále častěji se však objevují nové informace o situaci ukrajinských dětí, které jsou jako váleční rukojmí násilně unášeny do Ruska nebo zažívají jiná válečná traumata. Takovému utrpení nelze přihlížet. V Evropském parlamentu proto žádáme o mezinárodní o pomoc, píše v komentáři pro Newstream europoslankyně Michaela Šojdrová.
Michaela Šojdrová: Děti jsou budoucností Ukrajiny a tu jí Rusko chce vzít
Názory
Na setkání s neziskovou organizací Media Initiative for Human Rights se Šojdrová seznámila přímo s jejich prací na Ukrajině. Už pomohli s návratem dětí do 100 ukrajinských rodin a kritizují Mezinárodní výbor Červeného kříže (MV ČK) za nečinnost. Podle nich a Šojdrové má MV ČK možnost navštěvovat všechna ruská centra a tábory, kde jsou deportované děti, ale nedělá to.
Šojdrová by chtěla pomoci se zajištěním letních táborů pro ukrajinské děti. „Spoléhám se na spolupráci s Arcidiecézní charitou Olomouc, jejím ředitelem Václavem Keprtem a dalšími neziskovými organizacemi, které by se organizace táborů mohly ujmout. Důležité je zajistit prostředky pro výjezd dětí do zemí EU a také i pro letní tábory na území Ukrajiny. V bezpečné části Karpat. Dalo by se využít toho, aby každý autobus, co pojede pro ukrajinské děti, s sebou vezl školní pomůcky, dětské oblečení a další vybavení, které potřebují,“ dodala europoslankyně.
Úkol je nyní jasný: zajistit systémovou finanční pomoc na české a evropské úrovni, dopravu a partnery, kteří budou chtít pomoci. Šojdrová se svojí delegací byla na Ukrajině od neděle 23. dubna do pátku 28. dubna 2023. Šojdrová je jedna z mála političek a politiků Evropského parlamentu, kteří navštívili Ukrajinu. Strávila tam 6 dnů.
Česká republika bude i ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po návratu z pracovní návštěvy Ukrajiny. Země, která čelí ruské agresi, má podle něj munice kritický nedostatek, přičemž právě munice je nezbytná pro to, aby mohla zahájit protiofenzívu vůči Rusku.
Ukrajina ze všeho nejvíc potřebuje munici, řekl po návratu z válečné zóny prezident Pavel
Leaders
Mezi cíli mise byl také monitoring právního rámce a reforem ohledně sociálního systému. Ukrajina v reformě náhradní rodinné péče postoupila velmi rychle, vydává se cestou deinstitucionalizace, prosazuje náhradní rodinnou pěstounskou péči a dětské domovy rodinného typu a maximální omezení ústavů.
V oblasti zajištění sociální péče opakovaně mise zjišťovala, že tato reforma Ukrajinu teprve čeká - legislativně i finančně. Šojdrová byla první členkou Evropského parlamentu, která systematicky upozorňovala na nelegální a násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska. Kvůli těmto zločinům byl vydán mezinárodní zatykač na Vladimira Putina a Mariji Lvovovou-Bělovovou, kteří jsou hlavními strůjci těchto zvěrstev proti dětem. Deportacemi se poté začala zabývat Evropská komise.
