Začal platit klid zbraní mezi Izraelem a Hizballáhem
Po více než roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh vstoupila dnes ve 04:00 místního času (03:00 SEČ) v platnost dohoda o příměří, kterou v úterý oznámil americký prezident Joe Biden. Obě strany ještě několik hodin předtím prováděly údery na cíle protivníka.
Dohoda zprostředkovaná Spojenými státy a Francií podle agentury Reuters předpokládá, že se izraelské jednotky během 60 dní stáhnou z jižního Libanonu, zatímco se tam rozmístí vojáci libanonské armády. Hizballáh současně přesune své síly od izraelsko-libanonských hranic za řeku Lítání.
Podle Bidena příměří otevírá cestu k trvalému ukončení konfliktu mezi Izraelem a Íránem podporovaným hnutím, který si v Libanonu podle oficiálních údajů vyžádal více než 3800 mrtvých. Izrael eviduje 78 obětí na svém území.
Biden a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterním společném prohlášení uvedli, že Francie a USA budou pracovat na tom, aby bylo příměří realizováno v plném rozsahu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v televizním projevu prohlásil, že Izrael dohodu o příměří přijímá, rázně ale odpoví na jakékoliv její porušení ze strany Hizballáhu.
Hizballáh se k příměří dosud oficiálně nevyjádřil, jeho vysoce postavený představitel Hasan Fadlalláh ale v libanonské televizi Al-Džadíd řekl, že podporuje rozšíření působnosti libanonského státu a že hnutí vyjde z války silnější. „Tisíce lidí se připojí k odboji (...) Odzbrojení odboje byl izraelský návrh, který padl,“ řekl Fadalláh, který je zároveň poslancem libanonského parlamentu.
Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh se dohodly na podmínkách příměří, napsal server Axios s odvoláním na nejmenovaného vysokého amerického činitele. Mluvčí izraelské vlády podle agentury Reuters uvedl, že válčící strany „směřují k dohodě, ale stále zbývá některé otázky vyřešit“.
Izrael a Hizballáh se dohodly na podmínkách příměří, tvrdí server Axios
Politika
Írán ve středu ústy mluvčího ministerstva zahraničí Esmáíla Baghájího uvedl, že příměří v Libanonu podporuje. Teherán dlouhodobě podporuje šíitský Hizballáh, palestinské teroristické hnutí Hamás i jemenské povstalce Hútie v jejich útocích proti Izraeli.
Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a Hizballáhem se stalo každodenním od loňského 8. října, den po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, jímž propukla válka v Pásmu Gazy. Ve druhé polovině září izraelská armáda výrazně zintenzivnila bombardování objektů spojených podle ní s Hizballáhem v Libanonu, kde zabila řadu velitelů hnutí včetně dlouholetého lídra Hasana Nasralláha. Od října vedla izraelská armáda i pozemní operaci na jihu Libanonu.
Údery v Libanonu prováděl Izrael ještě několik hodin předtím, než příměří vstoupilo v platnost. Terčem izraelských vzdušných úderů se v noci z úterý na středu stalo jižní předměstí Bejrútu a také tři hraniční přechody se Sýrii na severu Libanonu. Syrská státní média podle agentury Reuters uvedla, že v důsledku úderů na hraniční přechody a cíle v syrské provincii Homs zemřelo šest lidí, z toho dva vojáci.
Hizballáh v noci z úterý na středu oznámil, že v odvetě za izraelské údery na Bejrút vypustil bezpilotní letouny na několik „citlivých vojenských cílů“ v Tel Avivu a jeho okolí, uvedla agentura AFP.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Soud o tomto očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl námitky Izraele proti žádosti prokurátora o vydání zatykače, a v oznámení zatykače na Dífa. Ten je ale podle izraelské armády už mrtvý, soud nicméně uvedl, že „dál bude shromažďovat informace“ o jeho možné smrti.
Na Netanjahua byl vydán mezinárodní zatykač
Politika
