Země překročí úroveň kritického oteplení už v příštím desetiletí, varuje OSN
Planetě Zemi dochází čas. Úrovně kritického oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí dosáhne už v příštím desetiletí, konstatuje Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).
Autoři šesté, dosud nejrozsáhlejší zprávy o stavu globálního klimatu, upozorňují, že změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci.
Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě v roce 2015. Její vědecký základ poskytla mimo jiné Pátá hodnotící zpráva IPCC.
Globální klimatická krize představuje existenční hrozbu pro naši planetu, řekl americký prezident Joe Biden v projevu na klimatické konferenci OSN (COP27) v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Delegáty konference šéf Bílého domu ujistil, že Spojené státy na tuto výzvu reagují s naléhavostí.
V klimatické krizi jde o život planety, řekl Biden. Omluvil se za odstoupení od Pařížské dohody
Politika
Šestá zpráva nyní uvádí, že lidstvo má ke změně poslední příležitost, a pokud chce změny dosáhnout, musí docílit omezení vypouštění skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech 21. století. Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, bude mít zhruba poloviční šanci, že oteplení planety nepřekročí oněch 1,5 stupně Celsia.
Šestá hodnotící zpráva vychází z práce především tří pracovních skupin, které od roku 2021 postupně sestavily tři dílčí studie nazvané Fyzikální vědecké základy, Dopady, adaptace a zranitelnost a Zmírňování změny klimatu.
IPCC je instituce OSN, která má za cíl od roku 1988 poskytovat světovým politickým lídrům vědecky podložené informace o změně klimatu s jejími důsledky i riziky a navrhovat řešení. Na sestavování jejích zpráv se podle IPCC podílí tisíce lidí z celého světa.
Podle vedoucí Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva Akademie věd ČR Hany Müllerové je sice nutné se změnami klimatu zabývat na úrovni států, zároveň ale sama Česká republika musí danou problematiku řešit politicky a právně. Müllerová uvedla, že správným krokem by tak bylo přijetí klimatického zákona, což je momentálně otázkou veřejných debat.
„Tím vzorem jsou tady jiné evropské státy. Už asi 15 států v Evropě má klimatický zákon, a tady nemyslím nějaký zákon třeba o obchodování s emisními povolenkami, ten má Česká republika také. Ale skutečně rámcový, obecný zákon, který v jednom předpise vyřeší dohromady různé otázky klimatické akce,” řekla Müllerová. Daný zákon by podle ní mohl mimo jiné zakotvit cíle v ochraně klimatu či uvést takzvaný princip zákazu regrese, který by stanovil, že jednou přijatá úprava se nesmí zhoršit v následujícím zákoně ani v novelizaci stávajícího zákona.
K Novému roku míváme často předsevzetí typu „změníme něco, co se nám ještě nikdy změnit nepovedlo“. Mladá americká společnost Make Sunsets si v tom klade vysoké cíle – nabízí, že ochladí Zemi, na níž se už kvůli oteplování mění klima. A už si za to chce nechat platit. Nejlepší však v tuto chvíli spíše bude zchladit horké hlavy.
Zaplaťte, a ochladíme Zemi, slibuje troufalý startup
Enjoy
