Ekonomický přístup Pavla a Babiše? První se orientuje na Západ, Babiš naváže na Zemana, míní experti
Ekonomické působení kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, se bude zřejmě výrazně lišit, myslí si ekonomové oslovení ČTK. To by se podle nich mělo projevit na domácí i zahraniční scéně. Zatímco od Petra Pavla očekávají spíše prozápadní působení v cizině a umírněnější roli na domácí scéně, v případě Andreje Babiše počítají s ostrými postoji vůči současné vládě a také s otevřenějším přístupem například k Rusku nebo Číně. Upozorňují také na jejich odlišné názory na působení centrální banky, ale rovněž na omezené pravomoci prezidenta.
Do druhého kola prezidentských voleb dnes postoupili bývalý představitel české armády a Severoatlantické aliance (NATO) Petr Pavel a poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na odlišnosti obou kandidátů v jejich předpokládaném vlivu na tuzemské hospodářství upozornil například hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Babiš by navázal na Zemana, Pavel se orientoval na Západ
Pro ekonomickou diplomacii mají podle něj oba kandidáti dostatečné předpoklady, ovšem výrazný rozdíl očekává v jejím zaměření. „Andrej Babiš by pravděpodobně navázal na tradici Miloše Zemana, který udržoval intenzivní kontakty na místech, která jsou z pohledu české ekonomiky spíše marginální, ovšem mnohdy zavdávají důvody ke spekulacím, zda nejsou motivovány zájmy jeho bezprostředního okolí," uvedl Hradil.
Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
Jak ovlivní nová hlava státu ekonomiku? Při vítězství Pavla i Nerudové se Česko přiblíží přijetí eura
Názory
„Petr Pavel by se zřejmě orientoval dominantně na euroatlantický prostor, kde by jeho dosavadní kariérní historie působila důvěryhodně a příznivě. Naproti tomu slabší pozici by mohl mít u přirozených rivalů Evropy, tedy například v Rusku či Číně," podotkl.
Babišův střet zájmů by trval i na Hradě
Odlišně budou kandidáti podle něj působit i v domácí ekonomické politice, na niž má prezident spíše nepřímý vliv svým působením na vládu a parlament. Ten by podle něj mnohem aktivněji využíval Babiš. „I nadále by tak zde trval střet zájmů, kdy by bylo obtížné odlišit jeho názor jakožto prezidenta od názoru konečného beneficienta jeho podnikatelského impéria," pokračoval Hradil, podle něhož by Babiš navíc zůstal v těsném kontaktu s hnutím ANO.
Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) před novináři tvrdě zaútočil na svého protikandidáta, bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla a jeho minulost. Mimo jiné uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem", je ruský prezident Vladimir Putin. Pavel studoval v 80. letech československou vojenskou školu, stejně jako Babiš byl členem komunistické strany. Za svou minulost se Pavel mnohokrát omluvil. Babiš sám stále čelí soudu na Slovensku, u kterého se snaží zpochybnit, že byl vědomým agentem komunistické Státní bezpečnosti.
Babiš slíbil, že nebude dělat podrazy. A hned nazval Pavla „komunistickým rozvědčíkem“ a přirovnal jej k Putinovi
Prezidentské volby 2023
„Naproti tomu Petr Pavel by se s velkou pravděpodobností k ekonomickým tématům příliš nevyjadřoval a tato by tak zůstala hlavně důsledkem standardních parlamentních voleb a ustavení vládní většiny," dodal Hradil.
Prezident má v Česku podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška na ekonomiku spíš nepřímý a hlavně dlouhodobý vliv. V případě zahraničního působení prezidenta podle něj zahraniční investoři v Česku ocení, pokud mohou vnímat osobu prezidenta jako garanta prozápadní orientaci. „V tomto směru vidím větší potenciál v Petru Pavlovi. Jeho výhodou jsou kontakty z NATO, díky kterým bude mít přístup k politickým špičkám v EU i v USA," míní Sobíšek.
Je hotovo. Voliči v prvním kole podle předpokladů dali nejvíce hlasů Petru Pavlovi a Andreji Babišovi, jejich zisky se nijak dramaticky neliší. Generál Pavel ale má teoreticky větší šanci, že se mu ve druhém kole podaří přetáhnout na svou stranu více příznivců. Podporu mu deklarovali jak Danuše Nerudová, tak i Pavel Fišer. Neznamená to ovšem, že se k němu automaticky přelijí všechny hlasy, které exrektorka a senátor získali, upozorňuje komentátorka newstream.cz Jana Havligerová.
Jana Havligerová: Finalisté zahájili novou fázi kampaně. Přišel čas sundat náhubek
Názory
V případě domácí ekonomiky pak Sobíšek upozorňuje na roli prezidenta v legislativním procesu, který může urychlovat nebo brzdit. „Rovněž v tomto ohledu vidím jako lepší řešení volbu Petra Pavla, i když jeho ekonomické názory do detailu neznáme. Andrej Babiš se nicméně do vlády opírá, ještě než ta začala připravovat nezbytné dlouhodobé reformy, takže si lze snadno představit případné vztahové konflikty," dodal.
Vše o volbě prezidenta ČR čtěte zde:
Ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že prezidentské volby mají na hospodářství vzhledem k tuzemskému ústavnímu uspořádání jen velmi omezený vliv. „Na základě výsledků prvního kola se dá pouze konstatovat, že se bude hrát především o to, jak vymezený či vyhraněný bude budoucí vítěz ve vztahu k vládě a parlamentu," řekl.
Bizarní debata se odehrála den před volbami mezi třemi favority na prezidenta na téma ČNB a její sazby, potažmo inflace. První promluvil generál Pavel. Oznámil, že ekonomice vůbec nerozumí, ale každý přece nemůže rozumět všemu, že. On třeba zase rozumí armádě. Nicméně dodal, že by se obklopil týmem poradců. U některých už se radil, posléze přiznal, že to byl bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, a je mu nyní úplně jasné, že to ČNB zvrzala na celé čáře. Sazby by podle něj měly být vyšší, přesněji 7,5 procenta, abychom s inflací pěkně zatočili.
Dalibor Martínek: Absurdní debata kandidátů o sazbách. Na zahradě se sešli tři kozlové
Názory
Nový prezident navíc bude mít podle Dufka v následujícím období například jen velmi malou možnost ovlivnit složení bankovní rady, která rozhoduje o nastavení úrokových sazeb a kurzové politice.
„Během jeho funkčního období totiž vyprší mandát pouze jednomu ze sedmi centrálních bankéřů," připomněl. Na druhou stranu Dufek vyzdvihl možnost prezidenta se podílet na ovlivňování celkové atmosféry ve společnosti, která se následně odráží i v pozitivních či negativních náladách obyvatel. „Z tohoto pohledu může být jeho role docela významná, ale půjde především o to, zda se jí bude chtít zhostit," dodal.
