Josef Středula: Klíčovým tématem je přežít. Vláda v tom zatím moc neudělala
Představte si prezidentské volby jako dostihy. A kandidáty na prezidenta jako koníčky, kteří se mají utkat o titul. Josef Středula, šéf českých odborů, se nakonec rozmyslel, že bude kandidátem na prezidenta. Trošku na začátku váhal, jestli se má do závodu připojit. Nakonec se po dohodě v rodině rozhodl, že ano. A hned se stal jedním z favoritů. Co by nám tento potenciální vítěz v čele státu přinesl?
Co jste dělal během léta? Prezidentskou kampaň, nebo jste řešil za odbory platy a růst cen energií?
Moje paní říká, že mám teď plnohodnotně dvě profese. Na jedné straně řeším otázku odborovou, což je moje profese. Vyjednávání o platech, o státním rozpočtu. To bylo mimochodem v průběhu léta velké téma. Začala se také řešit novela zákoníku práce. Česká republika zatím nezvládla implementaci evropské směrnice o slaďování rodinného a pracovního života. Zároveň jsem byl v řadě firem, kde jsou problémy kolem kolektivního vyjednávání. To je jedna část. Ta druhá, to je kampaň na prezidenta.
Máte na kampaň vůbec čas?
Samozřejmě. S výjimkou počátku léta jsou všechny soboty a neděle takto zabrané. Rád se zúčastňuji našich stánků, rád se s lidmi potkávám.
Máte plán na podzimní část kampaně?
To se ještě tvoří. Prvotní věcí, a předpokládám, že to tak má každý kandidát, je fakt, aby mohl předložit potřebný počet podpisů. Příjemně nám to roste, je to v desítkách tisíc. Neznám počet, a naši dobrovolníci vědí, že ani nechci znát počet. Je to věc týmu, ať se tím zabývá. Věřím, že to dopadne dobře.
Nejsem politik, ale v politice jsem zkušený
Klíčový ve volbách je marketing. Máte nějakého marketingového mága, který vám kampaň vyhraje?
Myslím, že hlavním esem jsou kandidáti samotní. Je to volba osobní, ne žádné politické strany. Věřím, že kvality nabídnout mohu. Zkušenosti mám. A to nejen z pohledu doby, která přichází. Ale i z pohledu toho, že jsem v politice zkušený, ale zároveň nejsem politikem.
Jak financujete svoji prezidentskou kampaň?
Spoléháme na dobrovolníky. Zároveň jsme v procesu jednání s možnými podporovateli. Zřídili jsme transparentní účet, a se sponzory se jedná. Nejsme ve fázi, že bychom je zveřejňovali.
Požadujeme zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18 200 korun. A to ještě letos. Na shromáždění odborů proti chudobě to uvedl Josef Středula, předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ve svém projevu Středula zkritizoval Fialův kabinet za to, že proti zdražování nedělá dost.
Středula: Vláda zdražování jen přihlíží. Minimální mzda má být 18 200 korun
Leaders
Budete mít billboardy, klipy v televizi? Jak bude vaše kampaň vypadat?
Hlavní je, co chcete říct voličům. Forma to potom doprovází. Hlavní je vidět, jakým směrem jdeme. Nyní je důležité vědět, jakým způsobem pomoci lidem a firmám. To je to nejdůležitější. Volba prezidenta republiky není téma, které by lidmi pohybovalo. Teď lidi trápí, jak zvládnou život.
Jsou klíčovým tématem nadcházejících prezidentských voleb ceny energií?
Nejen ceny. Klíčovým tématem je přežít. Jedná se o firmy i o lidi. Nedá se říct, že je ohrožená jenom jedna skupina obyvatel. Je jich mnoho. Samoživitelky, lidé se zdravotními problémy. Nárůst cen přináší problémy nejen těm, kteří mají potíže dlouhodobě. Přináší je i těm, kteří je nikdy předtím neměli. Už jsou to střední, ale i velcí podnikatelé. Někteří z nich budou muset omezit nebo dokonce uzavřít svůj byznys. Začíná se tady projevovat něco, co jsme si před několika lety ani neuměli představit. Není to jenom o cenách energie. Je to i schopnosti vlády reagovat.
Ještě jednou se toho dotknu. Jste šéfem odborů, ale zároveň kandidátem na prezidenta. Lze tyto dvě role od sebe oddělit?
Záleží, jak v čem. Třeba otázka financování je naprosto oddělená. Odbory se na financování kampaně vůbec nepodílejí.
Když mluvíte k veřejnosti, jste šéfem odborů, nebo kandidátem na prezidenta?
To nejde oddělit. Člověk mluví sám za sebe, ať už má jakoukoliv funkci.
Takže když je řeč o energetické krizi, mluvíte za sebe, nebo za odbory?
Předseda oborů nemá pravomoc nařídit někomu, že má něco udělat. Prezident je ve stejné pozici. Ale má pravomoc komunikovat s těmi, kterých se to bezprostředně týká. Prezident může, a měl by komunikovat s Poslaneckou sněmovnou, s vládou, se Senátem. A s dalšími subjekty, aby našel pro Českou republiku ideální řešení.
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky. Do voleb jde s heslem „Vraťme Česku řád a klid“. U příležitosti zahájení jeho volební kampaně připomínáme rozhovor, který Pavel poskytl Newstreamu v rámci letního speciálu Kafe s prezidentem. 
Petr Pavel: Vraťme Česku řád a klid. Chci být prezidentem, který mírní vášně
Leaders
Recept na krizi? Nabízí se řešení Francie
Jak by Česko mělo řešit současnou energetickou krizi, jaký je váš návrh řešení?
Pokud bych byl prezidentem, vešel bych do kontaktu s vládou. Vláda se nyní žádným způsobem nepodílí na řešení inflace. Má v ruce nástroj, který se jmenuje zákon o cenách. Jelikož se nyní jedná o tržní selhání, může okamžitě aktivně regulovat. To neznamená zastropování cen, ale kombinaci různých nástrojů u různých komodit. Podobně jako ve Francii, kde se cena sto deseti vládou vytipovaných výrobků začala regulovat.
Regulace může srážet dynamiku růstu inflace. Druhou věcí je aktivní pomoc, kdy dočasný rámec umožňuje pomoc různým subjektům. V Německu schválili 27 miliard eur různé pomoci. Musíme pomoci firmám, aby mohly přežít. Dále je potřeba srovnat, v jaké situaci se nacházejí naše firmy oproti firmám v jiných zemích. Přestože máme extrémně nízké mzdy, vysoké ceny nás dostávají do nevýhodné pozice. Další otázkou je řešení energetického sektoru.
Jaké je podle vás řešení?
Mělo by se začít diskutovat o možnosti, kterou používá Francie. Oni svoji hlavní energetickou firmu EdF v podstatě znárodnili. Aby tento sektor byl pod přímým dohledem vlády. To je otázka pro vládu, jak se například vypořádat s minoritními akcionáři ČEZu. Je otázkou, jak se vypořádat s obchodováním s energiemi, aby z toho benefitoval stát, lidé, firmy. Nyní je prostor o tom uvažovat jinak, než to bylo v minulosti. Není to volání po zestátnění. Ale jsme v mimořádné situaci, a selhání státu je zřetelné. Je třeba tuto situaci řešit. A další věcí je, podívat se, jak máme nasměrované evropské prostředky. Jestli by třeba nemělo dojít k přesměrování, například odpojení se od zdrojů plynu. Jak podpořit vznik nových bioplynových stanic. Potom je to vztah k uhlí.
Jaký je váš vztah k uhlí?
Myslím, že je potřeba využít národní zdroje. V této chvíli se ukazují jako stabilizační. Potom je cesta postupného řešení. Také tu máme modernizační fond, který se tvoří z příjmů z emisních povolenek. Ten je také potřeba využít na snížení energetické náročnosti. A na podporu rodin, kterým by mohl kompenzovat růst cen energií. Témat, která by se nyní měla řešit, je celá škála. Ale zároveň se musí pomoci nejslabším, aby nepropadli sítí. Aby nebyli chudí a neschopní zvládnout své náklady, které je tíží. Což znamená i valorizaci sociálních dávek.
Miliardář Karel Janeček, který získal miliardy korun díky svým matematickým dovednostem, není řazen mezi favority prezidentských voleb. Nicméně, on sám si věří. A má to matematicky spočítané. Důležitou roli v jeho propočtech hraje číslo fí. Ví vůbec někdo, co je to za číslo?
Karel Janeček: Jsem proti přetvářce a manipulaci. Pravděpodobnost mého zvolení prezidentem je 61,8 procenta
Prezidentské volby 2023
Jste pro jaderné zdroje energie? Většina Čechů jádru fandí…
To není kvůli tomu, jestli je pro jádro většina Čechů nebo ne. I v době, kdy to takto nebylo, jsem říkal, že je to jeden z ekologických zdrojů. Samozřejmě bychom se měli poohlížet i po nových technologiích. Ale máme nějakou energetickou bilanci, a tu nelze zakrýt. Prezident by měl umožnit tento typ debat s cílem rychlého nalezení řešení.
Jsme v situaci, kdy řada lidí už není schopna platit drahé energie. Společenská debata je ve smyslu, jestli má být podpora plošná, nebo cílená. Jak by to podle vás mělo být?
Myslím, že ti, kteří mají dostatek zdrojů, se rozhodně nebudou zlobit, že nebudou cílem pomoci a že se pomůže potřebným. Řeknu to na příkladu. Když se mluvilo o pomoci pět tisíc korun pro rodiny, které mají příjem do milionu, říkal jsem, ať je hranice půl milionu, ale aby se ta částka zdvojnásobila. Šel bych tímto směrem. Zvážit, nakolik to mají být helicopter money, a nakolik má být podpora individuální. Klonil bych se k cílenější pomoci. U drahých energií je to otázka příjmů rodiny. Budeme nyní potřebovat rychlé rozhodování poslanecké sněmovny. Změnit některé zákony, aby jistá řešení byla možná.
Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.
Kandidáti na prezidenta ČR 2023: Pavel, Babiš, Nerudová... Jaké mají šance?
Politika
Pomoc musí směřovat i Čechům, nejen uprchlíkům
Jako šéf odborů, a zároveň kandidát na prezidenta, můžete vládě navrhnout, co by měla v této souvislosti udělat. Co byste jí navrhnul?
Co už měla udělat dávno, je dát dohromady všechny relevantní partnery bez ohledu na ideologii, jakou zastávají. Problém je, že jsme prospali hodně času. Jako šéf odborů jsem už v lednu vládě nabízel nástroj, který nevyužila. A to je zákon o cenách. Už před válkou na Ukrajině jsme měli inflaci přes jedenáct procent. Nedělali jsme s tím nic. Pomalost je v tomto případě to nejhorší. Kdo dává rychle, je schopen situaci sanovat. Bohužel jsme neudělali vůbec nic. Dávali jsme najevo, že se nám situace nelíbí, a to dokonce i společně se svazem průmyslu. Máme čtvrtou nejvyšší inflaci ze zemí EU, což je i známka nečinnosti vlády.
Zmínil jste konflikt na Ukrajině. Do Česka přišlo snad půl milionu uprchlíků. Ve společnosti se rozvíjí jakási animozita, že Ukrajinci dostávají větší podporu než chudí Češi. Jak to vnímáte?
Není to jednoduchý problém, a vlastně neznám strategii vlády. Kladl jsem vládě otázku, jaký je náš vztah k Ukrajině. Když lidé ze země utečou, je otázkou, zda se do ní vrátí. Jestli chceme, aby se vrátili, musíme Ukrajině pomoci. A to je jiná otázka, než jestli chceme využít potenciál uprchlíků pro Českou republiku. Je rozdíl mezi asimilací a pomocí zvládnout těžkou část života. Druhou věcí je, jak jsme schopni tento potenciál využít. Kolem této entity se pohybují lidé, se kterými nechce mít nikdo nic společného. Upozorňovali jsme na to, je to otázka pro orgány činné v trestním řízení. Vzhledem k uprchlíkům se zvládlo mnohé. A za další, vláda se musí zabývat nejen pomocí uprchlíkům, ale i pomocí českým občanům a firmám.
Vím, že Česká republika chtěla v rámci svého předsednictví učinit donátorskou konferenci ve prospěch Ukrajiny, což si myslím je velmi relevantní téma. A jsem rád, že v Česku není xenofobie. Silný pocit mezi lidmi však je, že vláda zapomněla na vlastní lidi.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová je vystudovaná ekonomka, takže se logicky cítí být silná v kramflecích v ekonomických otázkách. Má jasné názory na to, jak by se mělo řešit zdražování energií. Šla by cestou zvyšování daňových slev. Obává se, že drahé energie zasáhnou i lidi, kteří takový problém dosud nemuseli řešit.
Danuše Nerudová: Příspěvek na energie by neměl být jednorázový. Lidé platí složenky každý měsíc
Prezidentské volby 2023
Jaký by Česko mělo mít vztah s Ruskem?
Za prvé. Česká mezinárodní politika by měla být jedna. V souladu mezi prezidentem a vládou. Za druhé, měla by být domluva s našimi partnery. Jsme členy Evropské unie, NATO, a to bychom měli dodržet. Neměli bychom být trouble makery. Problémy řešme tam, kde se řešit mají. Rozhodně bychom měli mít společný postup.
Otevřel byste Pražský hrad veřejnosti?
Čím dříve, tím lépe. Ale otevřenost nevnímám jenom jako možnost, aby se tam procházeli turisté. Měly by se tam vyměňovat názory, lidé by se měli potkávat. Hrad je dost velký na to, aby pojal celou škálu možností k setkávání.
Máte motto, podle kterého byste se jako případný budoucí prezident řídil?
Chci žít v zemi, která si váží vlastních lidí.
Britská královna Alžběta II. zemřela. Šestadevadesátiletá panovnice skonala na zámku Balmoral ve Skotsku, kam se za ní dnes odpoledne sjížděli její příbuzní. 
Britská královna Alžběta II. zemřela. Novým králem je její nestarší syn Charles
Leaders
